20.4 Honza a jeho výuka
Andrea Švejkovská
V tomto článku budu psát o dalším svém žákovi, kterému asistuji už několik let. Jmenuje se Honza, je mu 17 let, školu navštěvuje desátým rokem a nyní je v posledním ročníku. Jeho diagnózou jsou vícečetná zdravotní postižení, DMO, těžká porucha řeči a komunikace, epilepsie a těžké mentální postižení.
Vzhledem ke svému zdravotnímu handicapu se Honzík pohybuje na vozíku za pomoci druhé osoby a potřebuje celodenní péči. Možná si říkáte, co se může žák s tímto postižením ve škole učit a jestli to má vůbec nějaký smysl. Popíši vám, jak taková výuka vypadá a jak na ni Honza reaguje.
Ráno Honzu vyzvedneme ze stacionáře. Po příchodu do školy ho přesuneme z vozíku na postel. Místo jedné třídy je jedna místnost zřízená jako relaxační, jsou zde umístěny dvě polohovací postele. Přesouvání probíhá buď za pomoci zvedáku, což se Honzovi velmi líbí a vznášení ve vzduchu se směje, nebo s pomocí více osob. Dále následuje osobní hygiena, aby se Honza cítil příjemně, čistě a v suchu. Přestože je velmi drobný, mívá těžké spasmy, které způsobují, že provádění hygieny bývá často fyzicky velmi náročné také pro mne a moje kolegy.
Potom už může začít samotná výuka, kdy máme společnou ranní hodinu právě v relaxační místnosti. Pustíme si příjemnou hudbu, zapálíme svíčky a aromatické lampy s vonnými olejíčky. Poté se přivítáme a pozdravíme s každým žákem zvlášť. Honzík má tuto část hodiny rád, vždycky reaguje na svoje jméno, zvedá hlavu a snaží se vydáním zvuku pozdravit. Dále si při této hodině řekneme, co je za den, kdo má svátek nebo narozeniny, co kdo dělal minulý den, a přečteme si citát z naší oblíbené knížky. Někdy si přečteme i krátké zprávy z novin. Na závěr si řekneme, co nás ten den nebo i celý týden čeká. Pak se žáci snaží sfouknout svíčky.
Po této společné hodině následuje svačina, kdy musíme Honzíka nakrmit a dát mu napít. Pokud nemá zrovna chuť a náladu, dá nám to jasně najevo. Po svačině má chvíli odpočinku, kdy ho pomocí různých speciálních pomůcek na posteli polohujeme, aby mu ležení bylo příjemné. Honza sice nemluví, ale za pomocí zvuků, gest, grimas a držení těla umí vyjádřit svoji spokojenost či nespokojenost.
Po odpočinku začíná většinou individuální výuka, na kterou se obzvláště těší, protože je rád středem pozornosti. Pokud Honzu netrápí žádné zdravotní potíže, reaguje na výuku vždy pozitivně a s nadšením. Velmi rád má výuku na iPadu, při níž používáme jednoduché výukové programy. Honza preferuje pestré, barevné a zvukově zajímavé programy. Nově také pracujeme s…
