Mgr. Marika Kropíková
Edukační proces ve školách neovlivňují pouze jednotliví aktéři výchovně vzdělávacího procesu, ale také sociální vztahy a vlivy. Pro popis sociálně psychologických aspektů školy se používají různé termíny – školní prostředí, klima školy, kultura školy, atmosféra. Tyto pojmy bývají často zaměňovány a na základě těchto záměn poté dochází k nedostatečnému pochopení a k nedorozuměním v teoretické rovině a při hodnocení školy jako takové. Pokud se chceme zabývat tématem třídní klima, je nutné mít ujasněnou terminologii.
NahoruŠkola
Škola tvoří součást klimatu školy, je to pojem zastřešující a stává se nedílnou a důležitou součástí života každého z nás. Pokud chceme porozumět pojmu klima školy a klima školní třídy, je nutné správně pochopit pojem škola. V základních pedagogických slovnících pojem škola chybí. Průcha uvádí tzv. komplexní definici školy: "Škola je sociální instituce účelově vytvořená k realizaci svého základního úkolu, tj. k zajišťování řízené a systematické edukace." Grecmanová (2008) uvádí, že škola je prostředí, které má své dimenze – ekologickou, demografickou, sociální a kulturní. Z tohoto vymezení je zřejmé, že škola zahrnuje materiální a estetické jevy a zároveň jednotlivce či skupiny, kteří jsou účastníky výchovně vzdělávacího procesu nebo do něj nějakým způsobem zasahují či ho ovlivňují. Dále zahrnuje komunikaci, kooperaci a vztahy mezi jednotlivými účastníky ve škole a také určité hodnoty, normy, pravidla, kompetence, které ve škole existují.
Všechny školy se řídí stejnými legislativními předpisy a zákonnými normami, ale každá škola je jiná, s odlišnými záměry. Z tohoto důvodu je každá škola jedinečná, má své vlastní představy a cíle, vytváří svoji vlastní sktrukturu a procesy, které v ní probíhají, jsou typické pro danou školu. Má různé materiální zabezpečení, svoji kulturu. Tato originalita a jedinečnost školy je chápána jako klima.
NahoruKultura školy
Kultura školy vyjadřuje optimální stav a definuje nedostatky současného stavu. Prášilová považuje za kulturu školy to, jak úspěšně a efektivně dokáže škola pracovat, jak je schopná předjímat, vnímat a uskutečňovat požadavky kladené na školu za daných celospolečenských podmínek. Kultura školy zahrnuje klima školy, styl vedení, soudržnost, pedagogickou koncepci, definování rolí, mezilidské vztahy, motivaci a jednotlivé motivující faktory, fyzické prostředí a celkový image.
NahoruProstředí školy
Termín prostředí je obecnější ve srovnání s pojmem klima školy a má velmi široký rozsah. Prostředí školy je objektivní realita zahrnující soubor faktů, které člověka v průběhu školní docházky obklopují, ovlivňují a jsou s ním ve vzájemné interakci. Prostředí třídy zahrnuje aspekty sociálně psychologické, ale také architektonické (umístění stavby školy v místě obce, stavební řešení učebny, úroveň vybavení učebny, možnost variability školního nábytku, velikost, hygienické aspekty ve smyslu osvětlení, vytápění, větrání, šumu, hluku, ergonomické aspekty – uspořádání pracovních míst pro žáky i učitele, vhodnost školního nábytku pro skupinovou nebo individuální práci, rozmístění ovládacích a sdělovacích prvků a v neposlední řadě organizační aspekty – počty žáků, počty učitelů, kapacita školy, provozní náležitosti.
NahoruAtmosféra školy
Pojem atmosféra má poměrně úzký rozsah. Jde o krátkodobý, situačně podmíněný, během jednoho dne se měnící jev, který se dokonce může měnit během jedné vyučovací jednotky. Jedná se o emočně vypjatější a variabilnější situace, v nichž může klima působit i nepůsobit (klima třídy nemusí působit na žáky při individuální práci). Atmosféra je proměnlivá a její působení je silně prožíváno a vnímáno jednotlivci i skupinou.
NahoruKlima školy
Klima školy je pojem, který zná a používá nejenom pedagogická veřejnost, ale i laická veřejnost a novinářská obec. Vyskytuje se v odborných článcích i v novinářských zprávách, operují s ním rodiče, používají ho učitelé i žáci. Velmi často bývá doplňován různými přívlastky – sociální, demokratický, zdravý, negativní, patologický. Uvedená adjektiva vyjadřují většinou danou vztahovost, která je důležitá k pochopení celého jevu. Je nutné zmínit, že pro pojem klima školy neexistuje jednotná definice ani v odborné literatuře.
Klima školy je pojem mnohoúrovňový a víceaspektový. Na vzniku, fungování a proměnách klimatu školy se vedle managementu školy a učitelského sboru podílejí i jednotlivci, školní třídy, žáci jako malé sociální skupiny žáků ve třídě, ostatní pracovníci školy, rodiče a v neposlední řadě státní správa a představitelé komunity, ve které škola funguje.
Původně pojem klima školy vyjadřoval charakteristiku konkrétního prostředí školy a jeho jedinečnost. Většina současných pojetí chápe klima školy jako relativně stabilní postupy vnímání, prožívání, hodnocení a děje, které se ve škole odehrávají. Ježek uvádí, že školní klima může ve škole znamenat cokoliv, co je nehmotné a prostupuje celou školu. Jde o něco interpersonálního mezi lidmi, kteří utvářejí fenomén školy.
Podle Mareše (1998) je klima školy produktem specifické sociální skupiny, která má společnou historii a do určité míry i společné hodnoty a normy. Klima školy lze chápat i jako sociálně konstruovaný pojem. Každý z členů sociální skupiny školy si utváří vlastní názor na prostředí školy, o svých názorech mluví s ostatními aktéry vzdělávání v dané škole, pohybuje se v jejím prostředí, názory prostředí ovlivňují chování jedince a podílejí se na vytváření sociální reality. Čapek (2010) definuje klima školy jako souhrn subjektivních hodnocení a sebehodnocení účastníků vzdělávání v dané škole, které se týká všech aspektů vzdělávání. Do klimatu školy patří vzájemná komunikace a sociální vztahy, vnímání prostředí, prožitky a emoce a další sociální a psychické procesy, které děje ve škole vyvolávají.
NahoruTypy klimatu školy
Existuje několik typů klimatu školy, ty se dělí podle různých kritérií. Je poměrně důležité vědět, zda klima působí negativně či pozitivně na jednotlivé aktéry edukace.
Dělení klimatu školy dle výchovných stylů:
- Autoritativní klima školy je někdy známé pod pojmem funkčně orientované klima. Je pro něj charakteristické, že mezi učiteli a žáky jsou přítomné špatné a nedobré vztahy. V tomto typu školy panuje tvrdá disciplína a velký tlak na výkon jak směrem k žákům, tak i směrem k učitelům. Mezi žáky vzniká tvrdý konkurenční boj. Cíle školy jsou naplňovány pomocí příkazů a nařízení.
- Demokratické klima bývá označováno jako sociálně-integrativní klima. Učitelé jsou ve škole k žákům tolerantní, pomáhají jim a hlavně je podporují. Panuje zde vzájemná důvěra a vztahy mezi žáky a ostatní sociální vztahy napříč sociálními skupinami jsou vnímány pozitivně. Učitelé mají možnost osobního a profesního rozvoje, mezi žáky vznikají pozitivní vazby a vztahy.
- Liberální klima, někdy označované jako distanční klima, je charakteristické negativními vztahy mezi učiteli a žáky, ale pozitivními vztahy mezi žáky navzájem. Žáci mají celkovou nechuť ke školní práci, nízkou motivaci k edukaci, školy se ale nebojí. Učitelé jsou málo angažovaní, nekladou důraz na disciplínu, nevymáhají normy, jsou ohroženi syndromem vyhoření.
Dělení klimatu podle stylu vedení školy a kontaktu s okolím:
- Škola vedená autokraticky izolovaným způsobem. V tomto typu školy má hlavní slovo ředitel, případně někteří učitelé. S rodiči a žáky se jedná jako s podřízenými. Škola se orientuje výhradně na kognitivní sféru. Kontakty mimo školu jsou pokládány za nedůležité, pro učení a výuku dokonce až za škodlivé. Škola je celkově velmi uzavřená veřejnosti a okolí.
- Škola vedená autokraticky životu blízkým způsobem. V této škole jsou veškeré aktivity řízeny managementem školy, škola je aktivní při oslavě různých výročí, pořádá časté besedy s odborníky. Účastníci výchovně vzdělávacího procesu jsou ale pasivní, bez vlastní iniciativy.
- Škola vedená demokraticky izolujícím způsobem. Zde je bez ohledu na prostředí mimo školu uznáváno individuální právo a je patrná partnerská spolupráce mezi aktéry výchovně vzdělávacího procesu.
- Škola vedená demokraticky životu blízkým způsobem. V ní se uplatňuje spolupráce mezi všemi aktéry školního života a života školy, klade se důraz na propojení školy a komunity.
NahoruOtevřené a uzavřené klima
Otevřené klima školy je typické vzájemnou důvěrou a angažovaností učitelů, spoluprací mezi učiteli a vedením školy a vyvážeností nároků a sociálních potřeb lidí. Uzavřené klima je charakteristické tím, že učitelé se odmítají angažovat, ředitel vede školu formálně, nemá pochopení pro své podřízené, a z tohoto důvodu nastupuje apatie a frustrace učitelů z pobytu ve škole.
NahoruPozitivní klima školy
Na klimatu školy se podílejí všichni aktéři výchovně vzdělávacího procesu, tedy učitelé, žáci…
