Nejčastější dotazy k aktuálním opatřením ke koronaviru

27.5.2020, Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (http://www.msmt.cz/)

Ministerstvo školství se v posledních týdnech snaží vyřizovat veškeré dotazy, které souvisejí s  mimořádnými opatřeními ve školství v souvislosti s koronavirem. Níže vám přinášíme odpovědi na nejčastější dotazy, které se této problematiky týkají. Informace jsou průběžně aktualizovány. Pokud nenajdete odpověď na svou otázku, prosíme, kontaktujte naše speciální linky, které jsme v souvislosti s aktuální situací zřídili. Děkujeme všem!

Manuály včetně aktualizací upřesňující hygienické a další podmínky v souvislosti s postupným otevíráním škol najdete ZDE.

Aktuálně platné mimořádné opatření v oblasti školství najdete ZDE.

Mimořádné opatření v oblasti školství platné od 1. 6. 2020 najdete ZDE.

Aktuálně platné mimořádné opatření pro nošení roušek najdete ZDE.

Nejčastější dotazy týkající se obecné problematiky koronaviru naleznete na webu Ministerstva zdravotnictví . 

Důležité informace o epidemii koronaviru a všech v té souvislosti vydaných opatřeních na jednom místě naleznete ZDE. 

Nejčastější dotazy týkající se vysokých škol naleznete ZDE.  

FAQ k programu Erasmus+ pak naleznete ZDE.

Legislativu k problematice přijímacích, závěrečných a maturitních zkoušek, včetně informace k zákonu a přehledných schémat najdete ZDE. 

---

• Webinář pro ředitele škol "LEGISLATIVNÍ ZMĚNY V SOUVISLOSTI S COVID 19" najdete ZDE:

• Webinář MŠ a ZŠ

• Prezentace MŠ a ZŠ

• Webinář SŠ

• Prezentace SŠ

Ošetřovné

• Nárok na ošetřovné mají rodiče dětí mladších 13 let a bude vypláceno i při péči o starší hendikepované děti navštěvující školu. Nárok na ošetřovné budou mít nadále až do 30. června 2020 všichni rodiče, kteří z objektivních důvodů nemohou dát dítě do školy či školky. Mezi důvody patří například zdravotní riziko, kdy je dítě náchylné k nemocem, alergické, nebo žije ve společné domácnosti s někým z rizikové skupiny, také nedostatečná kapacita a krátká provozní doba ve školních skupinách. Kompletní informace k ošetřovnému včetně tiskopisů nalezneteZDE

Manuály, uvolňování – obecně

• Manuály k provozu škol jsou ke stažení ZDE
• Pravidla týkající se nošení roušek, vymezení bezpečné vzdálenosti, předkládání čestného prohlášení atd. jsou závazná. Pravidla týkající se úklidu, chození ven atd. jsou pro školu doporučující. Limit 15 dětí ve skupině na ZŠ a SŠ je závazný. Není možné vytvořit skupinu 16 dětí.
• MŠMT nedoporučilo v manuálu ze dne 30.4.2020 chodit mimo areál školy vzhledem k aktuální epidemiologické situaci, vzhledem k tehdy platným omezením pohybu na veřejnosti (nejvýše 10 osob ve skupině, povinnost dodržovat rozestupy atd.) a s cílem snížení kontaktu dětí nebo žáků s jinými osobami. Vzhledem k pozitivnímu vývoji epidemiologické situace a postupnému uvolňování opatření se však domníváme, že je nyní již možné za dodržování aktuální mimořádných opatření (zejm. nošení roušek) mimo areál školy chodit. O pohybu mimo areál školy by ale měli být informováni zákonní zástupci dětí a žáků. Je vhodné minimalizovat kontakt s jinými osobami a chodit pouze na bezpečná místa, tedy typicky místa, kde se nepohybují lidé a je tedy minimální riziko přenosu viru.
• Pokud má MŠ a ZŠ společný vchod, doporučujeme stále postupovat podle metodik určených pro MŠ i pro ZŠ. Doporučujeme pokusit organizačně se navzájem ZŠ i MŠ domluvit tak, aby docházelo ke kontaktům s různými osobami pouze v nezbytné míře.
• Dítě, žák nebo student spadající do rizikové skupiny může navštěvovat školu, záleží na rozhodnutí zákonného zástupce (zletilého žáka/studenta). Znamená to pouze, že svou účast ve výuce by měli zvážit s ohledem na tato rizika. Zákaz osobní přítomnosti ve výuce se vztahuje pouze na ty, kteří mají příznaky akutního virového infekčního onemocnění.
• Škola nemůže stanovit pravidla, že nepřijme děti rodičů, kteří jsou na homeoffice, berou ošetřovné, jsou na mateřské/rodičovské dovolené, patří do rizikové skupiny atd.
• Žák je povinen dodržovat stanovená hygienická pravidla; jejich opakované nedodržování, po prokazatelném upozornění zákonného zástupce žáka, je důvodem k nevpuštění žáka do školy, resp. k vyřazení žáka ze skupiny či přípravy. Možnost zamezení docházky na vzdělávací aktivity se týká těch pravidel, která jsou stanovena mimořádnými opatřeními (například nošení roušky, absence virového onemocnění, předložení čestného prohlášení atd.).

Čestné prohlášení

• Při prvním vstupu do školy předkládá zákonný zástupce dítěte nebo žáka (zletilý žák/student) písemné čestné prohlášení o:
• neexistenci příznaků virového infekčního onemocnění (např. horečka, kašel, dušnost, náhlá ztráta chuti a čichu apod.) a
• seznámení s vymezením rizikových skupin.
• Čestné prohlášení předkládá i veřejnost, která se účastní zkoušek (například ústní části maturitní zkoušky).
• Čestné prohlášení lze vyplnit, i když dítě, žák nebo student patří do rizikové skupiny.
• Žák nesmí být osobně přítomen ve škole, pokud má příznaky virového onemocnění (to platí bezvýjimečně bez ohledu na dříve odevzdané čestné prohlášení).
• Žák odevzdává čestné prohlášení pouze jednou (pokud jej odevzdal již dříve – v době prezenční přípravy ve škole, tak jej nemusí znovu dokládat například před první částí maturitní zkoušky).
• Požadovat čestně prohlásit jiné skutečnosti, než jsou uvedeny ve vzoru, není možné.
• Zaměstnanci nemusí vyplňovat čestné prohlášení.

Mateřské školy – manuály, uvolňování

• Manuál k provozu mateřských škol je ke stažení ZDE.
• Provoz MŠ vláda nezakázala. Je na řediteli mateřské školy, aby s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem vyhodnotil, zda jsou nadále dány závažné důvody pro přerušení provozu mateřské školy, a aby rozhodl, k jakému dni obnoví provoz mateřské školy.
• U mateřských škol zřizovaných podle ustanovení § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb. doporučujeme postupovat analogicky k základním školám a třídám zřizovaných podle § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb.
• Předškolní vzdělávání je povinné pouze pro dítě, které do začátku školního roku dovrší pěti let. Tato povinnost se zavedla od školního roku 2017/2018. Ani dítě plnící povinné předškolní vzdělávání však nemusí do MŠ nutně do konce školního roku nastoupit.
• Pokud je MŠ v provozu, tak se na ni neuplatňuje omezení 15 dětí. Třídy mateřské školy lze ráno a odpoledne spojovat.
• Nošení roušky není v MŠ povinné pro děti ani pro pedagogické pracovníky. Nošení roušky dětmi v MŠ v situaci, kdy není její nošení požadováno mimořádným opatřením, je možné pouze po předchozím souhlasu zákonného zástupce.
• Pro lesní MŠ platí stejná pravidla jako pro MŠ běžné. Většina jejich činností je venku, nejsou však ve veřejném prostoru, ale na svém pozemku, proto nemusí mít roušku.

Základní školy – manuály, uvolňování 

• Manuál k provozu základních škol včetně aktualizace pro 2. stupeň ZŠ je ke stažení ZDE.
• Manuál k provozu základních škol speciálních a škol a tříd zřízených podle § 16 odst. 9 je ke stažení ZDE.
• Školy včetně soukromých musejí žákům 1. stupně (od 25. května) a žákům 9. tříd (od 11. května) umožnit osobní přítomnost ve škole, nelze postupovat tak, že by se škola z nejrůznějších důvodů neotevřela.
• Pokud rodiče žáka projeví zájem o výuku dítěte v rámci školní skupiny, ale předem avizují, že dítě nastoupí do školy později než 11., respektive 25. května, je možné takového žáka do školní skupiny přijmout. Čestné prohlášení stačí podepsat při prvním vstupu žáka do školy, ovšem podmínka bezinfekčnosti platí celou dobu pobytu ve škole.
• Docházka žáka není povinná, není třeba dokládat potvrzení od lékaře.
• Nošení roušky žáky ZŠ v situaci, kdy není její nošení požadováno mimořádným opatřením, je možné pouze po předchozím souhlasu zákonného zástupce.
• Přípravné třídy se otevírají ve stejném termínu jako 1. stupeň základní školy, tj. 25.5.2020, a protože jsou zřizovány v základních školách, řídí se manuálem pro ZŠ. Žáky přípravných tříd a tříd 1. stupně lze kombinovat.
• Pro 1. stupeň je nutný celotýdenní rozsah vzdělávacích aktivit ideálně do 16 hod.
• Vyučující na 1. stupni ZŠ by se neměli měnit v rámci jedné školní skupiny. Co se týká výuky cizích jazyků, není nezbytné nabízet aktivity v cizích jazycích v rámci prezenční výuky, lze je ponechat jen v rámci vzdělávání na dálku.
• Možnost obnovení osobní přítomnosti žáků ve škole za účelem přípravy na přijímací zkoušky se vztahuje pouze na žáky 9. ročníků, ne na žáky 5. a 7. ročníků a ani na žáky odpovídajících ročníků víceletých gymnázií.
• Od 8. června se počítá také s možností dobrovolných konzultací či třídnických hodin pro žáky 2. stupňů ZŠ a středních škol. Nikoliv však ve formě, jako tomu je u 1. stupňů, ale např. formou příležitostné hodiny, aby měli žáci možnost se před prázdninami ještě setkat se svými spolužáky či učiteli. Nemusí jít tedy o každodenní aktivity a škola tuto možnost využije dle personálních a jiných podmínek, které má.
• Pro 9. třídu ZŠ (příprava na přijímací zkoušky) platí, že o rozsahu přípravy rozhoduje ředitel školy. Prezenční příprava tedy nemusí probíhat každý den.
• Žáci 9. třídy by měli být primárně vzdělávání v předmětech, z nichž budou skládat přijímací zkoušky. Konečné složení předmětů a časový rozvrh je v kompetenci ředitele dané ZŠ.
• Od 1. června se také ruší zákaz docházky žáků 1. stupně ZŠ školy či třídy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona pro žáky s tělesným postižením, mentálním postižením, souběžným postižením více vadami, autismem či závažnými vývojovými poruchami chování, a žáků základní školy speciální (1. i 2. stupně) a dítěte přípravného stupně základní školy speciální.
• Žáci 2. stupně ZŠ nebo žáci SŠ třídy nebo školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona se budou moci účastnit konzultací nebo třídnických hodin ve stejném režimu jako žáci 2. stupně ZŠ nebo SŠ (viz výše).
• Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání se výuka plavání realizuje na 1. stupni v celkovém rozsahu nejméně 40 vyučovacích hodin. Ve výjimečných a odůvodněných případech je možné základní plaveckou výuku dočasně přesunout do jiného ročníku, příp. nerealizovat. MŠMT je toho názoru, že současná situace je výjimečný případ a doporučuje výuku plavání přesunout do jiného ročníku; pokud to nelze, je možné ji nerealizovat.

Jednotné přijímací zkoušky 

• Jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté obory (včetně nástavbového studia) se budou konat 8. června, na víceletá gymnázia pak 9. června.

• Podmínky konání přijímacích zkoušek naleznete ZDE
• Proč bude jenom jeden termín jednotných přijímacích zkoušek? 
  Toto řešení bylo zvoleno, aby se zamezilo hromadnému přesunu cca 100 tisíc uchazečů na střední školy uvedené v přihlášce na druhém místě v rámci celé České republiky. Zároveň se tak zkrátí a zrychlí harmonogram přijímacího řízení. 
• Proč se nebude při přijímacích zkouškách také rozhodovat podle vysvědčení? 
  Využití známek na vysvědčení ze ZŠ jako jediného kritéria pro přijetí na střední školy není možné u oborů, kde je převis uchazečů. Distanční kritéria neumožňují spravedlivě mezi uchazeči vybrat. V některých situacích by pak musel rozhodovat los. 

• Termíny školní přijímací zkoušky uvedené v Harmonogramu zkoušek vyhl. č. 232/2020 Sb. platí obdobně i pro obory vzdělání bez maturitní zkoušky.

• V oborech vzdělání, ve kterých se nekoná jednotná přijímací zkouška, a střední škola nekoná ani školní přijímací zkoušku, se přijímací řízení uskuteční ve stávajícím režimu, tedy že ředitel školy zveřejní seznam přijatých uchazečů a ostatním pošle rozhodnutí o nepřijetí. Žák bude typicky odevzdávat zápisový lístek až v době, kdy bude znát výsledek z obou škol (oborů), na které se hlásí, jelikož zápisový lístek může uplatnit pouze jednou (nejedná-li se o výjimku předpokládanou zákonem při vydání nového rozhodnutí nebo při předávání lístku z oborů s talentovou zkoušku na obory jiné). Zákon č. 135/2020 Sb. stanoví jednotný termín, dokdy nejpozději musí žáci přihlášení na jakoukoliv střední školu odevzdat zápisový lístek. Tento termín se odvíjí od termínu pro konání jednotné přijímací zkoušky, a to i pro školy, které jednotnou přijímací zkoušku nekonají. Do této doby mohou všichni žáci uplatnit zápisový lístek a tento termín platí i pro školy, které zveřejní výsledky dříve. Střední škola tedy nemůže nutit žáky odevzdávat zápisový lístek dříve, žáci mají právo využít celou lhůtu danou zákonem pro rozhodnutí, na kterou školu zápisový lístek odevzdají.
• Termín pro odevzdání zápisových lístků je stanoven na 5 pracovních dnů po nejzazším termínu pro zveřejnění seznamu přijatých uchazečů. Pro uchazeče o střední vzdělání ve čtyřletých oborech vzdělání, včetně nástavbového studia je termín pro odevzdání zápisového lístku tedy jednotný, a to do 23. června 2020. Pro uchazeče o střední vzdělání v oborech vzdělání šestiletého a osmiletého gymnázia je termín pro odevzdání zápisového lístku do 24. června 2020. Zápisový lístek se v tomto termínu musí odevzdat buď ve škole, nebo k poštovní přepravě (stačí razítko pošty s tímto datem). Termín 23. června 2020 platí jako nejzazší i pro obory vzdělání bez jednotné přijímací zkoušky. 
• Výsledek jednotných přijímacích zkoušek využijí obě školy, na které se žák původně hlásil, pokud se tam koná také jednotná zkouška. Výsledek pro vyhodnocení přijímacího řízení tedy využije i škola, na které žák jednotnou zkoušku nekoná. 
• Přijímací zkouška sama o sobě o přijetí nerozhoduje, ale je pouze jednou částí přijímacího řízení na střední školu. Ředitel školy hodnotí splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem také podle hodnocení na vysvědčeních z předchozího vzdělávání, výsledků školní přijímací zkoušky, je-li stanovena, případně dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.

• Jednotné přijímací zkoušky do 4letých oborů středních škol se konají 8. 6. 2020, do víceletých gymnázií 9. 6. 2020, v náhradním termínu v obou případech 23. 6. 2020. Uchazeč se může z řádného termínu omluvit ve lhůtě 3 dnů po jeho konání, tj. nejpozději 11. 6. nebo 12. 6. 2020. Povinnost ředitele školy, která nekoná školní přijímací zkoušku, je zaslat uchazeči pozvánku k náhradnímu termínu konání jednotné přijímací zkoušky alespoň 10 pracovních dnů předem. Omluví-li se uchazeč až po konání řádného termínu jednotné přijímací zkoušky, nelze lhůtu 10 pracovních dnů k zaslání pozvánky k náhradnímu termínu konání přijímací zkoušky zachovat. Ředitel v takovém případě zašle uchazeči pozvánku k náhradnímu termínu obratem poté, kdy řádnou omluvu obdrží. Současně ale platí, že termín konání náhradního termínu se zveřejňuje na webových stránkách školy nejpozději 10 pracovních dnů předem v souladu s § 3 odst. 3 vyhlášky č. 232/2020 Sb., tj. nejpozději 9. 6. 2020.

• Odvolání proti rozhodnutí ředitele školy nebude přípustné z důvodu urychlení procesu přijímání. Zákon nicméně nově zmiňuje institut nového rozhodnutí podle správního řádu. Ten umožní přijmout dříve nepřijaté uchazeče na místa uvolněná tím, že si úspěšní uchazeči vybrali jinou školu. V případě vydání nového rozhodnutí bude moci tento nově přijatý uchazeč uplatnit i již jednou uplatněný zápisový lístek.
• Možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí (tj. nahlížení do spisu) podle § 36 odst. 3 správního řádu nelze ani v této výjimečné situaci omezit. V souladu s doporučením Ministerstva vnitra pro obecní úřady, resp. správní orgány, nicméně ředitelé škol mohou kromě obvyklého fyzického nahlížení nastavit také možnost dálkového nahlížení do spisu, při které by se účastníku řízení na jeho žádost zaslaly ty části spisu, které potřebuje (jednotlivé dokumenty, soupis dokumentů atd.), nejlépe v elektronické podobě (scany apod.). Samozřejmě pouze je-li to možné a nebude-li to pro správní orgán nepřiměřeně zatěžující.

Střední školy a maturitní zkoušky 

• Termíny státních maturitních zkoušek:

  Didaktický test (předměty matematika, francouzský či anglický jazyk) – 1. června

  Didaktický test (předměty český jazyk a literatura, německý, španělský či ruský jazyk) – 2. června

  Didaktický test (předmět Matematika+) – 3. června

  Písemná část (sloh) u žáků přihlášených k jarnímu termínu 2020 ve společné části maturit neproběhne.

• Manuál k provozu středních škol včetně aktualizací je ke stažení ZDE. Na speciální střední školy/třídy středních škol se vztahují stejná pravidla jako na běžné střední školy.
• Podmínky konání maturitních zkoušek naleznete ZDE
• Pokud žák, vyučující či členové jejich rodin spadají do rizikové skupiny, neznamená to, že nemohou do výuky nastoupit. Znamená to pouze, že svou účast ve výuce by měli zvážit s ohledem na tato rizika. Zákaz osobní přítomnosti ve výuce se vztahuje pouze na ty, kteří mají příznaky akutního virového infekčního onemocnění.
• Jak budou probíhat praktické maturitní zkoušky nebo maturitní práce? Tam, kde z organizačních a provozních důvodů nebude možné praktickou maturitní zkoušku či maturitní práci a její obhajobu před komisí konat tak, jak bylo původně stanoveno, může ředitel školy upravit podmínky konání této zkoušky. Zkoušku může například realizovat v prostředí školy, náhradním způsobem může být také například předložení jiné práce žáka, kterou ředitel uzná za maturitní práci nebo za vykonání praktické zkoušky, nebo uzná práci nedokončenou, na které žáci pracovali ještě před přijetím opatření souvisejících z epidemií. Stejně tak může řešitel určit i jiný termín konání. Praktickou maturitní zkoušku je tak možné realizovat již od 11. května. V žádném případě to však neznamená, že by se praktická zkouška vůbec nekonala či že by odborné kompetence žáků nebyly u maturitní zkoušky ověřovány.
• Podmínky konání závěrečných zkoušek naleznete ZDE
• Jak budou probíhat závěrečné zkoušky na učebních oborech vzdělání? 
  Proběhnou obdobně jako maturitní zkoušky. I zde může ředitel školy v případě praktické zkoušky stanovit náhradní způsob jejího konání a hodnocení. 
• Jak bude probíhat hodnocení žáků na konci druhého pololetí?  
  MŠMT k tomuto vydalo vyhlášku o hodnocení, dostupná je ZDE. Pokud je žák přihlášen na jarní termín k opravné písemné zkoušce a všechny ostatní části státní maturitní zkoušky už má splněny, písemnou zkoušku letos již nebude muset vykonávat a maturitu má splněnou.

• Je možné, aby žák v posledním ročníku středního vzdělávání opakoval ročník, když podle vyhlášky č. 211/2020 Sb. nemůže být na vysvědčení za 2. pololetí hodnocen stupněm „5 – nedostatečný“ nebo slovem „nehodnocen“ nebo ekvivalentním slovním hodnocením?

  Školský zákon v § 66 odst. 7 stanovuje, že ředitel školy může povolit opakování ročníku tomu žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, a to po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

  Smyslem je umožnit těm žákům, kteří prokazatelně nemohli nabýt nebo nenabyli požadované znalosti, jejich nabytí při opakování ročníku. Důvody posuzuje vždy ředitel.

  V letošním školním roce dochází vlivem zásahu vyšší moci k tomu, že žáci nejsou po převážnou část 2. pololetí školního roku vzděláváni standardním způsobem. To však nemůže jít k tíži těch žáků, kteří by za normální situace byli hodnoceni stupněm „5 – nedostatečný“ nebo nebyli hodnoceni vůbec a kteří budou mít z daného předmětu na vysvědčení uvedeno „prospěl(a)“ nebo ekvivalentní slovní hodnocení. Ačkoli na základě této úpravy v letošním roce každý žák posledního ročníku na konci 2. pololetí prospěje, hodnocení bude formální a nikoli založené na reálných znalostech žáka.

  Z uvedené úpravy lze tedy dovodit, že žáci, kteří budou mít na vysvědčení za druhé pololetí posledního ročníku uvedeno „prospěl(a)“ (u jednotlivých předmětů) jsou ti žáci, kteří by za jiných okolností buď nebyli hodnoceni vůbec, nebo by měli být hodnoceni stupněm „5 – nedostatečný“. Materiálně se tedy k těmto žákům ve vztahu k naplnění podmínek pro možnost rozhodnout o opakování ročníku musí přistupovat tak, že se jedná o žáky, kteří v daném předmětu neprospěli nebo nebyli hodnoceni. Za standardní situace by takový žák v celkovém hodnocení neprospěl, a mohl by tedy požádat o opakování ročníku.

  S ohledem na tuto mimořádnou situaci lze konstatovat, že ve vztahu k žákům, kteří v letošním druhém pololetí školního roku mají na vysvědčení z některých povinných předmětů namísto standardního hodnocení slovo „prospěl(a)“ nebo ekvivalentní slovní hodnocení, má ředitel možnost (nikoliv povinnost) po posouzení důvodů rozhodnout o umožnění opakování ročníku, protože v případě těchto žáků lze konstatovat, že materiálně neukončili ročník úspěšně, byť formálně se tak na základě vyhlášky č. 211/2020 Sb. stalo.

• Profilová část maturitních zkoušek se bude konat společně se státními maturitami dle stanoveného časového schématu.

Absolutorium na VOŠ 

• Absolutorium proběhne podle stávajících pravidel. Manuál k provozu VOŠ z hlediska epidemiologického je ke stažení ZDE. 
• Zvláštní pravidla pro vyšší odborné vzdělávání do konce školního roku a pro konání absolutorií na VOŠ a konzervatořích naleznete ZDE
• MŠMT změnou vyhlášky umožňuje konání absolutoria v prodlouženém termínu do 31. 8. 2020. 

Domovy mládeže a internáty 

Vzdělávání na dálku

Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky