Postřehy ze světové konference v Nashville

2.6.4

Postřehy ze světové konference v Nashville

Doc. PaedDr. Jana Škrabánková, Ph.D.

V minulém příspěvku jsme se zamýšleli nad tím, proč se snažíme rozhodovat za nadané žáky. Dnes můžeme navázat další otázkou. Proč nemáme ve školách jasně definované a realizované vzdělávání nadaných? Nebo lépe, proč ve školách nevyužíváme možností, které pro vzdělávání nadaných žáků nabízí a umožňuje platná školská legislativa?

Ve dnech 24. 7. 2019 až 28. 7. 2019 proběhla v Nashville ve státě Tennessee 23. bienální konference Světové rady pro nadané a talentované děti (WCGTC – World Council for Gifted and Talented Children). WCGTC je celosvětová nezisková organizace, která poskytuje záštitu a podporu nadaným dětem a propojuje jejich svět s aktivním členstvím pedagogů, vědců, výzkumných pracovníků, rodičů a dalších, kteří se zajímají o rozvoj a vzdělávání nadaných a talentovaných dětí všech věkových kategorií. Konference s názvem A World of Possibilities, Gifts, Talents, & Potential! se zúčastnily stovky odborníků z celého světa. Měla jsem, jako již vícekrát, jedinečnou příležitost načerpat inspiraci z aktivit a výzkumů realizovaných a prezentovaných kolegy z jiných světových institucí, univerzit a předních výzkumných center, které se problematikou nadání a talentu zabývají. Nyní se pokusím čtenářům některé své postřehy nabídnout a porovnat je s možnostmi, které mají naše nadané děti, žáci a studenti. Není potřeba opakovat, že tito jedinci mají jedinečné vzdělávací potřeby, jak na konferenci mnohokrát zaznělo, a že by proto měli mít jasnou osobní perspektivu, posílenou jejich vnitřní motivací.

Je všeobecně známo, že institucionální podpora nadaných trvá v některých vyspělých zemích mnohem déle než v České republice. Proto jsou zkušenosti např. amerických, australských, britských, holandských nebo čínských kolegů bohatší a je dobré o nich vědět. Například:

• Ve státě Victoria dostali učitelé z řady škol v celém státě, kteří učí a podporují nadané studenty napříč všemi oblastmi talentu, příležitost zúčastnit se vlastního formálního profesního univerzitního vzdělávání. Toto vzdělávání probíhalo ve skupinách společně se zkušenými učiteli nadaných žáků a studentů. Účastníci měli příležitost diskutovat o svých znalostech, o chápání vlastní výuky nadaných jedinců a také uvažovat o jejich způsobech myšlení, o jejich přístupech k příležitostem a výzvám. Univerzitní výuka byla přizpůsobena potřebám učitelů a probíhala po dobu pěti let jako součást výzkumu. Pro mne jako lektorku, která o problematice a potřebách nadaných často hovoří s učiteli přímo na školách, bylo mimo jiné překvapivé zjištění, že mnoho učitelů, kteří se tohoto vzdělávání zúčastnili, bylo výuce založené na ověřených faktech o nadaných, např. k jejich kreativitě, vystaveno poprvé. Výuka učitelů tak co nejvíce odpovídala postupům směřujícím k rozvoji talentů. Cílem výzkumu, který byl ve Virginii každoročně prováděn s různými skupinami učitelů, bylo prozkoumat jejich zkušenosti, motivaci, pedagogické schopnosti, jejich vnímání a chápání různých témat a výsledky tohoto výzkumu využít při tvorbě budoucích vzdělávacích programů pro nadané. V našich podmínkách by bylo jistě užitečné nabízet třeba i dílčí lekce, při nichž by učitelé měli možnost pracovat ve dvojicích nebo skupinách a diskutovat o své motivaci k práci s nadanými žáky, o pedagogice nadaných a o vnímání různých témat, přemýšlet o nich a porovnávat své náměty se zkušenostmi a praktickými poznatky, jichž nabyli při výuce nadaných žáků a studentů.

Další inspirací může být přístup skotských kolegů:

• Nadaní žáci spolupracovali při řešení místních problémů prostřednictvím iniciativ založených na jejich vlastním výzkumu. Spolupráce probíhala mezi nadanými žáky a zaměstnanci v řadě škol a institucí, které pomáhají rozvíjet praxi pro nadané a talentované žáky. Zaměstnanci se snažili zajistit, aby činnosti a plánování, do kterých se nadaní žáci zapojují, byly integrovány do jejich stávajících praktik. Nové a zcela samostatné iniciativy nevznikaly. Nadaní žáci a studenti spolupracovali se školami, které jim pomohly vyvinout systematický přístup k nezávislým výzkumným projektům. Nezávislé projekty pak mohly poskytnout užitečnou autonomii a otevřené příležitosti všem žákům a studentům, ale oslovily zejména ty nadané a talentované. V podmínkách českého školství se jedná o dobrý nápad a schůdnou možnost, jak v rámci inkluze podpořit naše nadané žáky. Při troše snahy lze zajisté vymyslet a připravit praktické náměty a činnosti tak, aby nedocházelo ke zbytečnému opakování nebo dublování činností jak žáků, tak učitelů a na příkladech z praxe podpořit nadané žáky při realizaci hodnotných výzkumných projektů, které reflektují jasně identifikované místní výzkumné problémy. Podle mého názoru se jedná o velmi efektivní možnost, jak nadané žáky motivovat a zapojit, jak usnadnit náročnou práci jejich učitelům a zároveň jak podpořit město nebo vesnici, kde konkrétní nadaný žák žije a chodí do školy.

Nemusíme se však pohybovat jen v Evropě nebo v Americe. Zkusme se podívat také do Asie. Velmocí, která ovlivňuje jak světové hospodářství, tak světovou politiku, je bezesporu Čína. I tam se problematikou nadaných intenzivně a evidentně úspěšně zabývají. Například tak, že analyzují zprávy, které se dostávají do povědomí veřejnosti prostřednictvím veřejných zpravodajství.

• Informace šířené médii se týkají vzdělávání nadaných a podílejí se na vytváření dobrého povědomí Číňanů o programech pro nadané, které v Číně existují. Analýzy ukazují pozitivní vnímání nadaných jedinců čínskou veřejností a z mého pohledu jsou patrné jasné analogie s veřejným vnímáním nadaných v naší zemi, přestože tyto analogie vycházejí…