3.18
Překážky v práci a výkon práce v době pandemie ve veřejných školách a školských zařízeních
Mgr. Martin Kaplán
Zaměstnavatel má primárně povinnost zaměstnancům přidělovat práci v souladu s pracovní smlouvou. To platí i v době trvání koronavirové pandemie v případě, že je zaměstnanec připraven práci konat.
Vzniknou-li překážky v práci na straně zaměstnance, je povinnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci suspendována.
NahoruDočasná pracovní neschopnost
(§ 192 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "ZP", § 23 a násl. a § 55 a násl. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, dále také "zákon o nemocenském pojištění").
Tato překážka v práci vzniká, je-li zaměstnanec na základě rozhodnutí lékaře zpravidla z důvodu úrazu nebo nemoci neschopen vykonávat práci. Po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku (prvních 14 kalendářích dnů) a nemocenské (od 15. kalendářního dne) ve výši podle trvání dočasné pracovní neschopnosti (60 až 72 % denního vyměřovacího základu). Náhradu mzdy zaměstnanci vyplácí zaměstnavatel, nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení. Zaměstnanci, jenž je zároveň poživatelem starobního důchodu, je nemocenské vypláceno do skončení pracovního poměru, nejdéle však 70 kalendářních dnů.
Z pracovněprávního hlediska nebude rozdíl mezi zaměstnancem, jemuž vznikla dočasná pracovní neschopnost z důvodu onemocnění koronavirem, a jiným zaměstnancem, kterému vznikla stejná překážka v práci z důvodu jiné nemoci. U zaměstnance nemocného koronavirem ovšem bude zpravidla stanoven přísnější léčebný režim a nebudou povoleny žádné vycházky, nýbrž uložena povinnost podrobit se izolaci.
NahoruKaranténa
(§ 2 a § 64 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, § 192 a násl. ZP a § 23 a násl. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění)
Karanténa je překážkou v práci na straně zaměstnance, jež vzniká na základě nařízení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice, ošetřující lékař).
Pokud jde o finanční plnění vyplácené zaměstnanci v době karantény, je postup obdobný jako v případě dočasné pracovní neschopnosti. Potvrzení o nařízení karantény zaměstnanci poskytne orgán ochrany veřejného zdraví, který rozhodnutí vydal.
V současné situaci může být karanténa nařízena z následujících důvodů:
- zaměstnanec přišel do kontaktu s infikovanou osobou na území ČR,
- zaměstnanec se vrací do ČR ze zahraničí, s výjimkou osob uvedených v usnesení vlády.
Zaměstnanci může být také nařízena karanténa na území jiného státu. Jde-li o státy, se kterými má Česká republika v této věci bilaterální dohody nebo státy EU, postupuje se obdobně jako v případě nařízení karantény zaměstnanci na území České republiky. Potvrzení o nařízení karantény v takovém případě vydá příslušný orgán jiného státu.
NahoruOšetřování člena domácnosti nebo dítěte a péče o dítě
(§ 191 ZP, § 39 a násl. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, dále také "zákon o úpravách v sociálním zabezpečení")
Jde o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance. Ta vzniká, ošetřuje-li zaměstnanec člena domácnosti nebo dítě mladší 10 let nebo o dítě ze zákonem vymezených důvodů pečuje a tato činnost mu brání ve výkonu zaměstnání. Ze strany zaměstnavatele nemá zaměstnanec nárok na žádné finanční plnění. Vzniká mu však nárok na dávku ošetřovného podle zákona o nemocenském pojištění, a to v případě, že je účasten na nemocenském pojištění.
Obecně nárok na ošetřovné vzniká, když zaměstnanec:
- ošetřuje člena domácnosti, jehož zdravotní strav vyžaduje z důvodu úrazu nebo nemoci ošetřování jinou osobou nebo
- ošetřuje dítě, jež onemocnělo nebo utrpělo úraz,
- pečuje o dítě mladší 10 let z důvodu uzavření školského nebo obdobného zařízení, jež o dítě běžně pečuje, na základě nařízení příslušného orgánu,
- pečuje o dítě mladší 10 let, které nemůže do školského zařízení z důvodu nařízené karantény docházet,
- pečuje o dítě mladší 10 let, jelikož osoba běžně o dítě pečující o něj nemůže z důvodů vyjmenovaných v zákoně o nemocenském pojištění pečovat.
Nárok nevznikne, čerpá-li jiná osoba z důvodu péče nebo ošetřování dítěte peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek. To neplatí, nemůže-li tato osoba pečovat o dítě z důvodů vyjmenovaných v zákoně o nemocenském pojištění1. Při ošetřování člena domácnosti nebo péči o dítě je nárok také vyloučen, jestliže má jiná osoba z důvodu poskytování dlouhodobé péče členovi domácnosti nebo dítěti nárok na dlouhodobé ošetřovné.
Při ošetřování nebo péči se mohou v této činnosti oprávněné osoby vystřídat jednou.
Podpůrčí doba ošetřovného činí 9 kalendářních dní. U osamělých zaměstnanců, kteří mají v trvalé péči alespoň jedno dítě do 16 let věku, které neukončilo povinnou školní docházku, trvá podpůrčí doba 16 kalendářních dní.
Upozorňuji, že překážka v práci není svým trváním limitována délkou podpůrčí doby ošetřovného. Překážka trvá, dokud zaměstnanci péče nebo ošetřování…