2.6.3
Proč rozhodujeme za nadané žáky?
Doc. PaedDr. Jana Škrabánková, Ph.D.
V minulém příspěvku jsem mimo jiné přislíbila, že se budeme společně zabývat otázkami, jak poznat nadaného jednice/žáka, jaký vlastně takový žák je a jaké jsou jeho pozorovatelné projevy. Nejprve je však třeba upozornit na nejasnosti, které mezi většinovou populací ve vztahu k nadaným žákům dlouhodobě přežívají. Při svých přednáškách a seminářích velmi často narážím na řadu předsudků a mýtů, které se k nadaným žákům vážou. Bohužel, mnohé z nich jim škodí. Proto považuji za užitečné zmínit se o jedné své zkušenosti, kterou jsem získala, když jsem coby respektovaná odbornice na problematiku nadaných a krajská metodička péče o nadané jednala s ředitelem jednoho nejmenovaného gymnázia. Cílem jednání bylo vysvětlit řediteli školy, že by bylo žádoucí, kdyby vedení školy i on osobně podpořili nadanou studentku, která na jejich gymnázium již tři roky studuje. Výsledkem jednání je příslib ředitele, že škola vyjde studentce na základě výsledků jejího vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně maximálně vstříc. Mimochodem, výsledky diagnostiky byly v té době již známy. Mohla jsem se tedy při jednání s ředitelem školy opřít o silný argument. Přestože jednání bylo oboustranně vstřícné a konstruktivní, zanechala ve mně tato schůzka rozporuplné pocity. Ačkoliv ani v nejmenším nezpochybňuji odbornou kompetenci ředitele školy, musím ho přiřadit k velké skupině lidí, která o přístupech k nadaným žákům a o jejich potřebách mnoho neví. O čem vlastně píši?
Při jednání ředitel školy připustil, že doposud tato studentka nebyla nijak systémově podpořena. A když se zamýšlel na příčinou tohoto stavu, mimo jiné vyslovil jeden z nejrozšířenějších mýtů, který mezi učiteli ve školách (a nejen mezi nimi) panuje: "Ať si zvyká. Musí si přece zvyknout na ostatní, když žije mezi lidmi a bude se s nimi v běžném životě potkávat. My jsme ji tady ve škole nechávali záměrně být, protože to je pro ni nejlepší." Bohužel opomenuli to hlavní – zeptat se této výjimečné studentky, jak si představuje svoje vzdělávání, co by uvítala, co jí vadí... Přitom se deklaruje individuální přístup k žákům, inkluze a další vymoženosti moderního vyučování.
V dobré snaze, ale bohužel bez správných informací se rozhodovalo o ní bez ní. Každodenní praxe ve škole, kterou tato studentka snášela velmi těžce, byla taková, že s výjimkou jediného učitele ji ostatní pedagogové nepodporovali. Jak učitelé, tak spolužáci nerespektovali její odlišnost, která je zřejmá zejména v předmětech s nutností aplikace matematicko-logické inteligence. Ze strany spolužáků docházelo k ostrakizaci, přesto všechen školní čas musela trávit ve třídě mezi vrstevníky, se kterými nedokázala najít společná témata k rozhovoru, i když se o to snažila. Ostatní se nesnažili. Samozřejmě, že v lavici seděla sama a vlastně jí to nakonec vyhovovalo. Na druhou stranu ji škola od prvního ročníku gymnázia "využívala" pro reprezentaci v mnoha předmětech, a dokonce ve více a vyšších kategoriích, než do kterých svým věkem patřila. Cítila, že ji učitelé do soutěžení nutí, ale raději ustupovala, aby měla klid. Jenže pak byla šokována tím, že ani první den po jejím návratu např. z vícedenního soustředění před soutěží nejsou titíž učitelé ochotni omluvit její neznalost. Přitom kvůli soutěži a reprezentaci školy nemohla být přítomna při probírání nového učiva. A zde narážíme na další mýtus: "Když jsi tak chytrá, proč to neumíš? Ty přece musíš umět všechno, když jsi nadaná!" Měla podle nich umět vždycky všechno, dokonce bez nároku na chybu. A když chybu náhodou udělala, tak na ni byla velmi důrazně upozorněna. Jenomže ani nadaný žák neumí vždycky všechno, i nadaný žák se zmýlí a má právo na omyl. Bohužel je obvyklou praxí, že ostatní si myslí, že tomu tak není.
Nadaná studentka necítila ve škole téměř žádnou oporu a pomoc, proto se na mne obrátila s prosbou o pomoc. A zde zmíním další mýtus, který by bylo radno zbořit: "Nadaní žáci nepotřebují pomoc a pochvalu. Vystačí si sami."
Po konzultaci s psychologem a speciální pedagožkou, kteří se zaměřují na diagnostiku nadaných žáků, jsem…
