Reforma financování školství

3.4.3

Reforma financování školství

Ing. Petra Schwarzová

Reforma financování po svém dvouletém odkladu jistě zastihne všechny školské rozpočty již 1. 1. 2020. Je ale všeobecně známo, že změny organizace a potažmo rozpočtu nelze plánovat uprostřed školního roku. Proto je nutno zvládnout přípravy na reformu v poměrně krátkém termínu, nejpozději 1. 9. 2019. Nástup reformy financování bude mít dopad na rozpočty většiny českých škol. Již dnes si jejich ředitelé kladou řadu otázek z oblasti financování, a to ohledně velikosti zdrojů, které budou mít k dispozici na platy pedagogů, včetně nadtarifních složek, kolik nepedagogických pracovníků budou schopni ufinancovat, jak vzhledem k finančním zdrojům vyřeší případné personální změny apod.

 NahoruNeduhy současného systému financování

Systém financování podle počtu žáků (výkonů) v současném režimu přináší velké rozdíly mezi kraji ve výši finanční podpory na vzdělávání ve stejném typu škol. Neexistuje rovnost mezi krajskými normativy pro zcela shodné obory.

Jelikož je škola financována na základě výkonů (žáků), nerozlišuje skutečné náklady školy na platy učitelů. Proto nastává u školy se "služebně staršími pedagogy" situace, že mají mnohem méně zdrojů na nenárokové složky, tedy na odměny a osobní ohodnocení, než školy s mladými kolegy.

Problém je také v současné době u středního vzdělávání, a to zejména s maturitní zkouškou. Školy v zájmu získání co největšího počtu žáků, potažmo finančních prostředků, snižují své nároky na kvalitu přijímaných žáků, kteří mají jen malou šanci úspěšně dokončit studium. Mnozí z nich se neustále ocitají v nižších ročnících různých oborů, přecházejí za školy na školu a nikdy k maturitě nepostoupí. Nový systém by měl tento nešvar odbourat, i když také on počítá s finančním zvýhodněním pro školy, které se ocitají v pásmu s vyšším počtem žáků na třídu.

Předmětem reformy je i změna v oblasti financování nepedagogické práce. Současný systém neodůvodněně zvýhodňuje školu s vyšší naplněností tříd oproti stejně zorganizované škole (tj. se stejným počtem tříd) s nižší naplněností tříd. Přitom pro zajištění správného chodu školy nelze snižovat počet pracovníků zajišťujících ekonomiku, údržbu a podobnou činnost organizace.

Všechny výše uvedené aspekty byly podnětem pro změnu financování.

 NahoruKoho se reforma dotkne, koho ne?

Reforma se soustřeďuje na oblast financování škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí. Konkrétně jde o změnu financování pedagogické práce mateřských škol, základních škol, středních škol, konzervatoří; u školských zařízení se změna týká pouze školních družin.

Nadále bude příděl finančních prostředků řešen normativně na žáka, zčásti prostřednictvím oborových normativů stanovených centrálně MŠMT pro VOŠ a ZUŠ a zčásti prostřednictvím republikových a krajských normativů pro všechna školská zařízení mimo školní družiny.

Stávající systém financování prostřednictvím normativů na žáka stále zůstane zachován pro financování soukromých a církevních škol.

 NahoruV čem spočívá změna financování?

Školám a školním družinám zřizovaným obcemi a kraji budou rozdělovány peníze normativním způsobem ze státního rozpočtu. Nový systém bude garantovat financování skutečného rozsahu vzdělávání. Obecně se hovoří o tzv. normativu na pedagoga.

Rozpis rozpočtu bude tedy nově pro výše uvedené školy a školní družiny provádět přímo MŠMT, nikoliv krajské úřady prostřednictvím krajských normativů. Při rozdělování peněz se díky tomu zohlední rozdílná velikostní a oborová struktura škol v krajích, finanční náročnost podpůrných opatření a rozdílná platová úroveň pedagogů v jednotlivých školách.

 NahoruPrávní předpisy dotýkající se reformy

• Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění novely č. 101/2017 Sb. (dále jen "ŠZ")

• Nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí

• Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

• Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

• Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů

• Vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a…