Ukázková hodina - Základní škola - Systematický rozvoj čtenářství na prvním stupni ZŠ

2.1.27

Ukázková hodina – Základní škola - Systematický rozvoj čtenářství na prvním stupni ZŠ

Mgr. Dana Holečková

 NahoruÚvod

V následujícím textu přinášíme náměty na práci s literárními díly se žáky pátého ročníku. Všechny texty jsou zpracovány tak, že je možné je využít přímo ve výuce, současně ale je možné pracovat s různými variantami, propojovat publikované náměty s vlastními metodami učitelů.

Jedním z cílů literární výchovy v pátém ročníku pro mne bylo seznámit žáky s nejrůznějšími literárními žánry a druhy, s našimi i cizími autory literatury pro mládež. To vše probíhalo na základě práce s textem. Jelikož zastávám názor, že nejlepší pro děti je vlastní prožitek, často jsem používala techniky dramatické výchovy a další metody aktivního učení, především z programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT). Protože v pátém ročníku máme již jen dvě hodiny čtení a literární výchovy týdně, spojovala jsem vždy hodiny za určité období (dva týdny až měsíc) do bloků podle potřeby. Také jsem využívala propojení literární výchovy s dalšími předměty, např. Člověk a jeho svět, Výtvarná výchova, Hudební výchova. Důležitou součástí byla práce s informacemi (encyklopedie, slovníky, tisk, internet).

Obory RVP ZV

Obory RVP ZV, kterých se práce v literárních projektech týká: Český jazyk a literatura, Člověk a jeho svět, Hudební výchova, Výtvarná výchova

 NahoruKlíčové kompetence

Které složky klíčových kompetencí si žáci v této práci především rozvíjejí?

• Kompetence k učení: žák operuje s obecně užívanými termíny, uvádí věci do souvislostí, vytváří si komplexnější pohled na společenské a kulturní jevy.

• Kompetence k řešení problému: žák promyslí a rozpozná způsob řešení problému, kriticky myslí, je schopen obhájit své rozhodnutí.

• Kompetence komunikativní: žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu, naslouchá promluvám druhých lidí, vhodně na ně reaguje, zapojuje se do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje.

• Kompetence sociální a personální: žák účinně spolupracuje ve skupině, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu.

• Kompetence občanské: žák respektuje a oceňuje kulturní dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům.

 NahoruPrůřezová témata

Práce v literárních projektech umožňuje realizovat tematické okruhy průřezových témat. Které to jsou?

• Osobnostní a sociální výchova: rozvoj schopností poznávání, kreativita, mezilidské vztahy, komunikace, kooperace, řešení problémů, analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot.

• Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech: kořeny a zdroje evropské civilizace (starověké Řecko).

• Multikulturní výchova: seznámení s literaturou jiných národů.

• Enviromentální výchova: ochrana kulturního dědictví.

Rozpracované výstupy

Rozpracované výstupy předmětu podle školního vzdělávacího programu FZŠ Chlupova:

• Český jazyk a literatura: žák čte plynule a s porozuměním nahlas a potichu přiměřeně náročné texty, hlouběji poznává rozdíly v pojetí a uměleckém zpracování různých textů, vnímá psychologii postav, orientuje se ve stavbě textu, pěstuje kultivovaný projev, učí se základy techniky mluveného projevu, diskutuje o postojích k literárnímu dílu, seznamuje se s různými literárními druhy, vyhledává přenesené, básnické a zastaralé výrazy, dokáže vystihnout jádro sdělení.

• Člověk a jeho svět: žák se seznamuje se zeměpisem Evropy a světa, se sluneční soustavou.

• Hudební výchova: žák charakterizuje poslouchanou hudbu, uvědomuje si použité výrazové prvky, poznává různá díla a jejich autory.

• Výtvarná výchova: žák uplatňuje při své práci ilustraci, komiks, motivuje se výtvarným a literárním dílem, diskutuje nad výtvarným vyjádřením, hodnotí svoji i cizí práci.

 NahoruMetody a formy práce

Při plánování a realizaci výuky jsem využila metody programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení a metody dramatické výchovy.

Popsané projekty

V další části textu se můžete seznámit s projekty připravenými nad těmito literárními díly:

• K. J. Erben: Kytice (Vodník, Zlatý kolovrat)

• J. Swift: Gulliverovy cesty

• I. Calvino: Žena Siréna

• H. Sienkiewicz: Pouští a pralesem

• Staré řecké báje (Prometheus, Herakles, Daidalos a Íkaros)

• A. C. Clark: Případ s časem

• Ezopovy bajky

 NahoruKarel Jaromír Erben: Kytice

Vodník

I. Vodník, projekt četby a poslechu symfonické básně Antonína Dvořáka

Motivace

1. Žáci se ve dvojicích dohodli, kdo bude sochařem a kdo "sochařskou hlínou". Sochař měl za úkol vytvořit z "hlíny" sochu některé pohádkové bytosti. Socha však musela současně vyjadřovat nějaký pohyb, děj, činnost. My ostatní jsme hádali, o kterou bytost jde. Pokud jsme si nebyli jistí, socha předvedla krátkou pantomimickou etudu. (Při dostatku času můžeme role sochaře a sochy vyměnit.)
2. Na tabuli jsem napsala tato slova: vrba, boty, dýmka, šos. Seděli jsme na koberci a děti po kruhu doplňovaly další vhodná slova, ale nesměly při tom vyslovit jméno pohádkové bytosti. Po chvíli i těm nejméně důvtipným došlo, že se jedná o vodníka.
3. Ptala jsem se dětí, které vodníky znají a co o nich vědí. Jmenovaly např. Volšovečka, Česílka a Brčála. Ukázala jsem jim Ladův obraz vodníka na vrbě a společně jsme si o vodnících povídali.
4. Prozradila jsem, že budeme poslouchat symfonickou báseň Vodník od Antonína Dvořáka (poslouchali jsme již dříve Polednici a moc se jim líbila) jako doprovod k baladě K. J. Erbena (nedávno jsme si vysvětlovali rozdíl mezi lyrickou a epickou poezií, mezi baladou a romancí).
5. Před vlastní prací s textem a hudbou jsme si zopakovali, co už víme o Dvořákovi a Erbenovi (žáci psali v malých skupinách, každá skupina si zvolila jednoho člena, který nám pak přednesl, na co skupina přišla).

Poznámka: Erbenův text je rozdělen do částí označených římskými číslicemi I–IV. Protože jsem nechtěla přepisovat celou baladu, uvádím vždy jen číslo části a stručný obsah.

Dvořákova symfonická báseň dodržuje víceméně toto rozdělení. Kdo ji zná, ví, že posluchač znalý textu snadno v hudbě rozliší jednotlivé části příběhu. Je důležité, aby žáci měli již dostatečné posluchačské zkušenosti.

Po celou dobu práce s textem měli žáci po ruce poznámkový blok, aby si kromě jiného mohli zapisovat neznámé výrazy. Po poslechu nebo přečtení textu jsme si je vždy společně vysvětlili. Protože se jedná o dobový text, také jsem často kontrolovala, zda žáci rozumí obsahu.

Práce s textem a hudbou

I. část: 4 sloky. Vodník sedí na vrbě, šije si boty a těší se na svou zítřejší svatbu. Hudba (do 1:47)

1. Přečetla jsem verše nahlas. Co z nich platí pro nám už známé vodníky? Dá se nějak poznat, co se stane? Která část se stále opakuje? (Sviť, měsíčku, sviť, ať mi šije niť.) Je nějak důležitý právě pátek (nosí smůlu)?
2. Vysvětlila jsem žákům, co je to hudební motiv a že v této skladbě je jím např. motiv vodníka založený na slovech "sviť, sviť, sviť". Pokud se tento motiv objeví kdekoliv ve skladbě, mohou si být jisti, že v příběhu zrovna teď vystupuje vodník. Pustila jsem první část hudby a děti měly za úkol tento motiv hledat.
3. Dále jsem jim objasnila, co je to melodram a že český hudební skladatel Zdeněk Fibich napsal melodram Vodník.
4. Zahráli jsme si na herce, který účinkuje v melodramu. Při opětovném poslechu této části žáci zkoušeli recitovat text prvních čtyř slok přímo za doprovodu hudby.

II. část: 7 slok. Dívka neposlechne varování matky, jde k jezeru a prolomí se s ní lávka. Hudba (1:48-6:08)

1. Děti si potichu přečetly text.
2. Stouply si po celé délce třídy do dvou řad čelem proti sobě. Utvořily tak uličku, kterou jsem já pomalu procházela coby "dcera". Kolem koho jsem prošla, řekl mi jednu větu jako matka dceři. Zpátky jsem šla coby matka a vyslechla jsem si reakce na svoje varování od "dcer".
3. Vytvořili jsme tabulku, do které jsme během celého projektu připisovali vše, co víme o vodníkovi, matce a dceři, např. jejich vlastnosti a činy.
4. Na poslední sloce této části jsme si ukázali, jak funguje zvukomalba (Vyvalily se vlny zdola...).
5. Následovala krátká diskuse o tom, zda dívka šla k jezeru i přes varování matky, protože byla očarována vodníkem, nebo matce naschvál, a zda její pád do vody byl náhodný (chatrná lávka) nebo jej také způsobil vodník.
6. Při poslechu druhé části symfonické básně dostali žáci tento úkol: Kterými prostředky vyjádřil Dvořák hrůzu z dívčina pádu do jezera v závěru druhé části hudby? (Děti uváděly změnu dynamiky, tempa a využití hudebních nástrojů.)

III. část: Protože je příliš dlouhá, rozdělila jsem ji na čtyři části. Hudba (6:09-8:52)

1. 5 slok. Popis podvodní říše: Po přečtení textu jsme říši imaginárně "zařídili". Kdokoliv mohl do ní vstoupit (říši představoval náš veliký koberec) a umístit tam např. vodníkův dům, skálu nebo pastvinu pro ryby. Další příchozí ovšem musel dát pozor, aby nepoložil svůj příspěvek na některý už existující (byť pouze v naší představivosti) anebo na něj nešlápl.
2. 10 slok. Dívka chová své děťátko a stýská si mu na svůj osud: Kdo chtěl, mohl usednout do křesla a promluvit v roli dívky.
3. 10 slok. Rozhovor vodníka a jeho ženy, její prosby o návštěvu matky: Žáci se rozdělili do dvojic, jeden představoval vodníka, druhý dívku. Vytvořili sousoší, kde obě postavy musely být ve vzájemné interakci. Polovina dvojic se rozmístila po vodní říši a při další části Dvořákovy hudby předváděla krátkou pantomimickou scénku. Druhá polovina žáků měla za úkol je pozorovat, poznat, co dělají a pak nám o tom povídat. Pak se role herců a pozorovatelů vyměnily.
4. 5 slok. Vodník dovoluje ženě odejít na svět, ale klade jí podmínky: Před četbou této části děti sepisovaly ve skupinkách smlouvu s podmínkami, za kterých smí žena odejít (představovaly vodníkovy právníky).

IV. část: Je opět příliš dlouhá, takže musela být rozdělena. Hudba (od 8:53)

1. 2 sloky. Dívka je doma, matka jí slibuje ochranu: 4 skupiny měly za úkol vymyslet pokračování a závěr příběhu a zahrát nám delší mluvenou scénku. Směly použít i rekvizity. Pokud někdo Kytici četl nebo viděl film, dohodli jsme se, že nebude ostatním nic prozrazovat.
2. 5 slok. Vodník se dobývá do chalupy, matka ho odhání: Zadala jsem otázku Má žena otevřít a vrátit se k vodníkovi? Každý sám si písemně připravil argumenty pro ANO či NE a pak následovala krátká diskuse. Zajímavé bylo, že část dětí si opravdu přála, aby se hrdinka vrátila do jezera k muži a dítěti, přes zřejmý pocit ohrožení, který při četbě balady máme (argumenty: aby dítě nezůstalo bez matky, aby rodina zůstala úplná, však ona si zvykne).
3. Poslední 2 sloky. Ženy najdou na prahu mrtvé dítě: Závěr balady jsem přečetla nahlas. Jak mu rozumíte? Znovu žáci utvořili uličku, tentokrát pro vodníka (představovaného mnou). Mohli si zvolit roli dívky, matky nebo zavražděného dítěte. Pak jsme opět použili metodu vnitřních hlasů. Co pociťuje vodník po vraždě svého vlastního dítěte?
4. Poslech závěrečné části hudby: Děti dostaly posluchačský úkol rozpoznat nejen motiv vodníka, ale také situace, kdy se ozve jeho bušení do dveří a večerní klekání, a reagovat na ně předem dohodnutými pohyby (zvednutím ruky, napodobením bouchání a kývavého pohybu zvonu). Znovu jsem je upozornila na výrazové prostředky, které skladatel použil, aby vyjádřil napětí a strach.

 NahoruJonathan Swift: Gulliverovy cesty

Časová dotace: pětihodinový blok

Informace o autorovi

Jonathan Swift (1667–1745), anglický satirik, narozený v Irsku, kde také prožil většinu svého života, duchovní anglikánské církve. V roce 1726 vydal anonymně Cesty k rozličným dalekým národům světa ve čtyřech dílech. Napsal Lemuel Gulliver, zprvu ranhojič, později kapitán na rozličných lodích. Dnes už tolik nevnímáme toto dílo jako satiru, ale spíše jako vtipnou pohádku. Obvykle se vydávají a čtou pouze první dva díly: Cesta do Liliputu a Cesta do Brobdingnagu.

Práce s ukázkami z díla

Cesta do Liliputu

I. ukázka

1. část textu

Úkoly před četbou první části textu

Hra: trpaslíci – obři (hraje se jako červení – bílí).

Kruh na koberci: Co je pro vás na světě vysoké, veliké? (Děti jmenují např. Mount Everest, oceán.) Co nemohou dělat malí tvorové? (Každý po kruhu opakuje a doplní formuli Kdybych byl/a trpaslíkem, nemohl/a bych...) V čem mají malí tvorové naopak výhodu ? (Formule Kdybych byl/a trpaslíkem, mohl/a bych...) Čeho byste se báli?

Každý se proměňte v něco maličkého (trpaslíka, mravence, brouka, mikroba...) a předveďte krátkou pantomimickou etudu, jak se snažíte něco udělat, na něco vylézt apod.

Představte si, že jste tak malí jako trpaslíci a najednou se mezi vámi ocitne cizí člověk normální velikosti. Tady leží (člověka jsem představovala já). Co uděláte? Zahrajte. Co mu řeknete?

Obrátíme role, vy jste teď tím člověkem mezi trpaslíky, ležíte bezmocně na zemi. Co se vám honí hlavou? (Obcházím děti, koho se dotknu, promluví jednu větu, která vyjadřuje jeho pocity).

Bylo vám příjemněji v roli trpaslíka nebo člověka, vlastně obra mezi trpaslíky?

Četba první části textu

Přečetla jsem nahlas tu část z knihy, kdy se Gulliver probudí na pobřeží a zjistí, že je svázán a obklopen maličkými bytostmi.

2. část textu

Četba druhé části textu

Potichu si přečtěte text v čítance (děvčata: jak Gulliverovi šijí šaty, chlapci: jak mu dodávají jídlo).

Úkoly po četbě druhé části textu

Namalujte k tomu obrázek a ostatním podle něj vyprávějte, jak při tom postupovali.

3. část textu

Úkol před četbou třetí části textu

Ve skupině sepište pravidla, kterými se Gulliver musí v Liliputu řídit, aby nedošlo k neštěstí.

Četba třetí části textu

Přečetla jsem z knihy přísahu, kterou musel Gulliver podepsat. Za to ho pustili na svobodu a on se mohl volně pohybovat po celé říši.

4. část textu

Úkol před četbou čtvrté části textu

Ve skupině vymyslete a zahrajte scénku, co dalšího se mu mohlo v Liliputu ještě přihodit.

Četba čtvrté části textu

Nahlas jsme si přečetli třetí odstavec ukázky v čítance, který pojednává o návštěvě královské rodiny u Gullivera a o nejvyšším komořím, jenž je Gulliverovým nepřítelem a očerňuje ho u krále.

Úkol po čtvrté části textu

Diskutovali jsme o tom, zda je komoří v právu, když se chce Gullivera zbavit. Někteří poukazovali na to, že Gulliver moc jí, král se musí zadlužovat a brzy nebude dost jídla pro všechny. K čemu to povede? Mohou Gulliverovi nějak ublížit?

Z knihy jsem přečetla, k jakému trestu ho nakonec odsoudili. Jak se může zachránit?

Prohlédli jsme si ilustrace v knize (vlastní vydání s černobílými ilustracemi z počátku 19. století, které děti nadchly).

II. ukázka

Cesta do Brobdingnagu

Ukázka se týká prvního Gulliverova setkání s obry na poli. Protože obsahuje některá málo známá slova, napsala jsem je na tabuli a žáci se je pokoušeli vysvětlit. Byla to slova: žnec, yard, brázda, přeseknout vedví, duchapřítomnost, stopa, toliko, rarita, tobolka, čtyřpistole. Některá slova vyhledávali ve slovníku a zjistili, že mají více významů (např. brázda, stopa, tobolka). Text ukázky je opět rozdělen do tří odstavců.

1. Žáci si potichu přečetli první odstavec. Potom se zkusili vcítit do pocitů Gullivera, který se náhle z "pána tvorstva" změnil v nepatrného tvora, kterého je možno zabít pouhým stiskem prstů. Kdo chtěl, usedl do křesla a promluvil za něho. Pak jsme si chvíli povídali o tom, jak se často my lidé chováme bezohledně k drobným bytostem ve svém okolí.
2. Po přečtení druhého odstavce měli žáci napsat všechny způsoby, kterými Gulliver přesvědčil obry, že je rozumný a neškodný tvor, a vymyslet, jak by si v této situaci poradili oni.
3. Jaká nebezpečí hrozí Gulliverovi v zemi obrů? Předvedli jsme si několik krátkých etud v malých skupinkách. Potom jsem jim přečetla z knihy o setkání Gullivera s žábou, psem a opicí.
4. Děti si z čítanky dočetly třetí a poslední odstavec a měly za úkol napsat pokračování příběhu, případně jeho zakončení.
5. Opět jsme si společně prohlédli knižní ilustrace, a tak se žáci také dozvěděli, jak skončil pobyt Gullivera v zemi obrů.

V dalších aktivitách jsme vycházeli z obou částí knihy – Liliputu i Brobdingnagu.

1. Po kruhu jsme vyprávěli ukázky z čítanky z pohledu obyvatel těchto dvou zemí.
2. Na základě sepsaných argumentů jsme diskutovali, zda je lepší být obrem nebo trpaslíkem (obři byli znatelně v převaze).
3. Na základě vlastních zkušeností jsme vymýšleli, jestli se i my dostáváme do situací, kdy se cítíme být obry nebo trpaslíky.
4. Vrátili jsme se k textu v čítance a použili jsme metodu "poslední slovo patří mně" (opíšete z textu jednu myšlenku a k ní napíšete vlastní komentář, ostatním přečtete pouze myšlenku a oni se pokusí vymyslet, proč jste si vybral právě ji, pak jim přečtete svůj komentář, ale nikdo se k němu již nesmí vyjadřovat).
5. Hledali jsme příběhy, ve kterých vystupují zmenšené nebo zvětšené bytosti, a byli jsme překvapeni, kolik jich existuje (od Palečka po Dlouhého a Širokého).
6. Na závěr jsme hodnotili: co se nám líbilo a nelíbilo z našich aktivit i v knize, jak jsme pracovali jako jednotlivci i skupina.

Použitá literatura

1. Swift, J.: Gulliverovy cesty, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha 1958
2. Dějiny anglické literatury, SPN, Praha 1988
3. Kudělka, V.: Malý labyrint literatury, Albatros, Praha 1983
4. Karfíková, V.: Čítanka pro 5. ročník, SPN, Praha 1995

 NahoruItalo Calvino: Žena siréna

Projekt je zpracován metodou řízeného čtení, čtení s předvídáním a metodami dramatické výchovy. Text jsem rozdělila na části, u každé uvádím stručný obsah. Přesné znění textu najdete v Čítance pro 5. ročník, Jinan 1994, s. 33–36.

Časová dotace: pětihodinový blok

Motivace

Komunikační kruh: Kde byste si teď přáli být (kromě domova)? Každý po kruhu jmenuje nějaké místo. Já uvedu moře. Říkáme asociace na slovo "moře". Zahrajeme si hru "z moře do moře" (hraje se jako "z lesa do lesa"). Vysvětlím dětem, že dnes se budeme zabývat příběhem, v němž moře bude hrát velmi důležitou roli. Staneme se režiséry a zároveň scénáristy, kteří se chystají natočit dobrodružný film, ale před napsáním scénáře je třeba důkladně se seznámit s dějem příběhu a s jeho postavami.

Práce s textem

Tiché čtení: Žil jednou jeden námořník se svou ženou. Často na dlouhou dobu vyplouval na moře a žena zůstávala sama doma. Král té země se do ní zamiloval a přemluvil ji, aby s ním utekla. Když se námořník vrátil, našel dům prázdný. Král za čas ženu vyhnal, ona se vrátila domů a prosila svého muže o odpuštění. Ten jí však odmítl odpustit, i když ji velmi miloval, naložil ji na loď a na širém moři ji hodil do vody. Pak se vrátil domů.