dnes je 19.2.2025
Input:

Výběr z výroční zprávy České školní inspekce 2023/2024 - předškolní zařízení s komentáři

11.2.2025, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.11.6
Výběr z výroční zprávy České školní inspekce 2023/2024 – předškolní zařízení s komentáři

Mgr. Lenka Polášková

Organizace předškolního vzdělávání je realizována v souladu s § 34 odst. 1 ŠZ stanovuje obci povinnost zajistit dítěti, které má trvalé bydliště v místě obce a které před začátkem školního roku, do 31. srpna, dosáhlo alespoň tří let, umístění v mateřské škole. Pro pětileté děti je předškolní vzdělávání povinné od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dosáhnou pěti let, až do zahájení povinné školní docházky. Vzdělávání v posledním ročníku veřejné či státní mateřské školy se dítěti poskytuje bezúplatně.

Klíčové změny

Závazný kurikulární dokument Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále také "RVP PV")2, školský zákon a zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. V kontextu hodnocení vzdělávací soustavy prezentuje tato kapitola mimo jiné informace o naplňování opatření Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+.

V průběhu školního roku došlo k dílčí změně ve financování mateřských škol. K 1. 1. 2024 nabyla účinnosti vyhláška č. 423/2023 Sb., kterou se změnila vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Novela vyhlášky reaguje na novelizované ustanovení § 123 ŠZ, dle něhož od 1. 1. 2024 stanovuje výši úplaty v mateřských školách zřizovatel. Nově se také stanovuje způsob výpočtu maximální výše této úplaty a rozšiřuje se okruh osob osvobozených od úplaty. S účinností od 1. 7. 2024 byly komplexně upraveny hygienické požadavky na prostory a provoz mateřských škol vyhláškou č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin. Tento právní předpis zrušuje vyhlášku č. 410/2005 Sb.,

Soubor zjištění z prezenční inspekční činnosti v mateřských školách

  • Dlouhodobě přetrvávají značné rezervy v oblasti pedagogického vedení školy, necelá polovina ředitelů škol nevěnuje důsledně pozornost vyhodnocování celkové práce školy a nepřijímá účinná opatření k jejímu rozvoji. Čtvrtina ředitelů škol systematicky nemonitoruje kvalitu práce pedagogů a nepodporuje rozvoj jejich pedagogických kompetencí, zejména ve sloučených subjektech ZŠ a MŠ.

Komentář: Klíčovou roli bude vytvářet oblast dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti managementu, řízení lidských zdrojů a procesů řízení v organizaci. V tom však má systém DVPP značné rezervy a tato potřeba v nabídce není dostatečně reflektována.

  • Pro děti s potřebou podpůrných opatření vytváří většina mateřských škol vstřícné, bezpečné a podporující prostředí. Přetrvávají však nedostatky v odborné erudici předškolních pedagogů i asistentů pedagoga z oblasti speciální pedagogiky a v efektivitě vzájemné spolupráce MŠ se školskými poradenskými zařízeními a zákonnými zástupci dětí.

Komentář: Pedagogická praxe staví ředitele a ředitelky do situace kdy bude naprosto nezbytné změnit koncepty plánu dalšího rozvoje pedagogických pracovníků.

  • V mateřských školách je sledováno velmi dobré klima a prosociální prostředí k celkovému osobnostnímu rozvoji dětí. Pedagogové však nevyužívají dostatečně závěry a doporučení pedagogické diagnostiky pro další vzdělávací strategie. Individualizace vzdělávání, uplatňování formativního hodnocení a nízká podpora divergentního a kooperativního učení jsou spolu s nízkou podporou samostatnosti dětí při řešení problémů nejslabšími stránkami předškolního vzdělávání.

Komentář: Současná generace dětí, změny ve společnosti i rodinách bude nutné zohlednit také ve vzdělávacích strategiích.

  • Podařilo se zvýšit účast dětí v povinném předškolním vzdělávání na 99 %. I přes toto systémové opatření se dlouhodobě nedaří snížit podíl dětí s odkladem školní docházky, který činil 23 %. Regiony s vysokým podílem sociokulturně znevýhodněných rodin nepatří mezi ty, ve kterých jsou podíly OŠD nejvyšší.

Komentář: Zvýšení podílu účasti na předškolním vzdělávání u dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí je přímo závislé na spoluúčasti neziskových a nízkoprahových zařízení se školami, na úrovni vnějšího partnerství. Tato spolupráce je však v praxi spíše výjimkou, neboť není systémově dostatečně podporována a propagována.

  • V některých regionech nedostačují kapacity mateřských škol, přestože se celorepublikově zvyšují. Více než polovina neuspokojených žádostí o přijetí do mateřské školy se však týká dětí mladších tří let.

Komentář: Situace je důsledkem dlouhodobě neefektivně systémově řešené prorodinné politiky státu a absentující systémové spolupráce na meziresortní úrovni.

Pozitiva vyplývající z inspekční činnosti ve školách

  • Spolupráce učitelů a asistentů pedagogů je většinou funkční, většinu aplikovaných forem přímé podpory realizují společně. Kvalitní spolupráce škol se ŠPZ je nezbytným předpokladem pro zvyšování úrovně poskytované speciální péče.

  • Převážná většina MŠ zařazuje do vzdělávání různými formami aktivity na podporu úspěšného přechodu z MŠ do ZŠ. Nadále se projevuje zájem škol spolupracovat se zákonnými zástupci dětí v zájmu jejich celkového a individuálního rozvoje. Vzájemná informovanost o školní připravenosti se lépe daří ve sloučených subjektech ZŠ a MŠ.

  • Dosahované výsledky vzdělávání u dětí dlouhodobě odpovídají výsledkům dle vzdělávacích programů a mají vzestupnou tendenci

  • Plánování vzdělávacího procesu v MŠ důsledně vychází z RVP PV a ŠVP a respektuje obecná specifika dětí předškolního věku a holistické pojetí předškolního vzdělávání.

  • Přetrvává schopnost ředitelů i pedagogů podílet se na vytváření pozitivních mezilidských vztahů a podporovat tak příjemné klima školy. To je podporováno i různými formami spolupráce MŠ a rodin dětí.

  • Mateřské školy většinově respektovaly rovný přístup ke vzdělávání s maximální vstřícností ke všem aktérům vzdělávání. Setrvale velmi dobré hodnocení získává oblast prosociálního prostředí v mateřských školách – přátelské klima a empatický přístup. Přes současné různorodé složení skupin dětí a jejich rodin jsou školy většinově úspěšné při vytváření vstřícného a bezpečného prostředí, ve kterém se každé dítě cítí přijímáno a podporováno.

  • Převážná většina MŠ zpracovala svůj ŠVP v souladu se strategií a koncepcí rozvoje školy.

  • Finanční podmínky v převážné většině škol umožňují vzdělávání podle vydaných ŠVP. Poskytované finanční prostředky umožňují ve většině MŠ překrývání učitelů ve třídě dle požadavku RVP PV. Meziročně dochází, ve spolupráci se zřizovateli, ke zlepšování materiálních a prostorových podmínek škol.

  • Zvyšuje se účast dětí v povinném předškolním vzdělávání. Některého z možných způsobů povinného předškolního vzdělávání se účastnilo celkem 99 % pětiletých dětí.

Negativní zjištění a výzvy ke zlepšení

  • Klesá podíl dětí, které realizují poslední povinný ročník předškolního vzdělávání v MŠ, naopak stoupá podíl dětí, které se vzdělávají individuálně a v přípravných třídách ZŠ.

  • Dlouhodobě se nedaří snížit podíl dětí s odkladem školní docházky, který dosahuje 22,5 %.

  • V některých regionech se kumuluje více dimenzí znevýhodnění. V mateřských školách se vzdělává vyšší podíl dětí ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí a zároveň vyšší podíl dětí cizinců. To klade na mateřské školy zvýšené nároky na zajištění podpory všem dětem s potřebou podpůrných opatření.

  • Věková struktura pedagogických kolektivů není příznivá, dlouhodobě se nedaří získávat více mladých učitelů.

  • Stále přetrvávají tradiční pedagogické metody a organizační formy s nedostatečně uplatňovaným individualizovaným přístupem, který by dětem poskytoval účinnou podporu v rozvoji jejich silných stránek a v dosahování jejich maximálního osobnostního potenciálu.

  • V MŠ se opakovaně nedaří soustavně získávat informace o posunech výsledků každého dítěte ve všech vzdělávacích oblastech a reagovat na ně vhodnými pedagogickými opatřeními. Setrvale nepříznivý stav je v kvalitě, vedení a efektivitě práce s pedagogickou diagnostikou. Není východiskem pro plánování diferencované vzdělávací nabídky k zajištění individualizované podpory schopností a dovedností dětí a její využitelnost pro hodnocení výsledků předškolního vzdělávání je nízká. Tím, že chybí pečlivá diferenciace plánovaných cílů a jejich provázání se závěry a doporučeními vyplývajícími z pedagogické diagnostiky, není důsledně uplatňován princip individualizace vzdělávání. Dalšímu vzdělávání v tématech souvisejících s pedagogickým diagnostikováním se věnuje nízký počet škol.

  • Trvale nedostatečné je individualizované hodnocení a zpětná vazba od pedagoga dětem o úspěšnosti při plnění vzdělávacích cílů po realizaci vzdělávacího procesu a také využívání formativního hodnocení.

  • Školám činí problémy systematické sledování celkových výsledků vzdělávání na úrovni školy a aktivní práce s výsledky sebehodnocení pro zkvalitňování vzdělávacího procesu.

  • V procesu vzdělávání stále není dostatečně uplatňována podpora divergentního myšlení, podpora samostatnosti dětí při řešení problémů a rozvíjeno kooperativní učení.

  • Dlouhodobě přetrvávají značné rezervy v oblasti pedagogického vedení školy. Není věnována důsledná pozornost vyhodnocování celkové práce školy a přijímání účinných opatření k jejímu rozvoji. Zaznamenány byly školy, kde nebylo zřejmé, kdo je odpovědný za řízení pedagogického procesu. Ředitelům se nedaří systematicky monitorovat práci pedagogů, poskytovat jim objektivní zpětnou vazbu o úrovni průběhu vzdělávání a při tvorbě plánů dalšího vzdělávání vycházet z individuálních potřeb učitelů při podpoře zlepšování jejich pedagogických kompetencí. Podpora začínajících učitelů není efektivní zejména ve vícečetných subjektech. Ředitelé dostatečně nepodporují vzájemné…

Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
    Nahrávám...