14.1.1.19
Dohoda o výkonu práce přesčas
JUDr. Vladimíra Knoblochová
Zaměstnavatel (název a sídlo): ......................
IČO: .........................................
zapsaný v ..............................
jehož jménem jedná/zastoupený (jméno a příjmení):
a
Zaměstnanec
jméno, příjmení: ..............................
bydliště: ..........................................
datum narození: .............................
(zaměstnanec a zaměstnavatel dále též společně jako "smluvní strany" nebo každý samostatně jako "smluvní strana")
níže uvedeného dne, měsíce a roku v souladu s ustanovením § 93 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jako "zákoník práce"), uzavírají tuto
dohodu o výkonu práce přesčas
NahoruI.
Úvodní ustanovení
1. Zaměstnavatel a zaměstnanec uzavřeli dne 20. srpna 2020 pracovní smlouvu, na základě které zaměstnanec u zaměstnavatele pracuje na pozici ................
2. U zaměstnavatele vznikla z vážných provozních důvodů potřeba vykonávat práci přesčas i nad rámec 150 hodin v kalendářním roce a zaměstnanec s výkonem práce přesčas nad uvedenou dobu souhlasí za podmínek sjednaných v této dohodě. S ohledem na právě uvedené smluvní strany uzavírají tuto dohodu.
NahoruII.
Dohoda o výkonu práce přesčas
1. Zaměstnanec a zaměstnavatel se dohodli, že zaměstnanec bude vykonávat v roce 2022 práci přesčas i nad rámec 150 hodin v uvedeném kalendářním roce, a to dle pokynů a potřeb zaměstnavatele. Maximální rozsah práce přesčas v roce 2022 nesmí překročit dle dohody smluvních stran 400 hodin celkem (včetně práce přesčas, kterou je zaměstnavatel oprávněn v souladu se zákoníkem práce zaměstnanci nařídit). Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno dle § 93 odst. 5 zákoníku práce.
2. Zaměstnanci náleží za práci přesčas plat a příplatek ve výši stanovené v § 127 odst. 1 zákoníku práce. Zaměstnavatel má právo zaměstnanci poskytnout dle potřeb zaměstnavatele za práci přesčas přednostně náhradní volno. Neposkytne-li náhradní volno v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci plat a příplatek, jak bylo uvedeno v první větě tohoto ujednání.
NahoruIII.
Závěrečná ustanovení
1. Tato dohoda nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami a uzavírá se na dobu určitou jednoho roku.
2. Tato dohoda je vyhotovena ve dvou vyhotoveních, z nichž každá smluvní strana obdrží po jednom vyhotovení.
3. Obě smluvní strany si tuto dohodu řádně přečetly, s jejím obsahem souhlasí a na důkaz souhlasu ji níže řádně podepsaly.
V Praze dne 15. prosince 2021 V Praze dne 15. prosince 2021
............................. ..............................
podpis zaměstnance název zaměstnavatele
a podpis osoby oprávněné za něj jednat
Komentář:
Prací přesčas je (pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku) podle ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce) práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
Práci přesčas tedy může zaměstnavatel zaměstnanci ve stanoveném rozsahu a za stanovených podmínek nařídit a zaměstnanec je povinen v takovém případě práci přesčas konat. V praxi je často práce přesčas konána i bez nařízení zaměstnavatele - aby šlo o práci přesčas, musí jít o práci, která je konána s vědomím zaměstnavatele. Práci přesčas není možné nařídit mladistvému zaměstnanci a ani se na ní nelze s mladistvým zaměstnancem dohodnout. Prací přesčas nesmějí být zaměstnávány ani těhotné ženy a zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok, nesmí zaměstnavatel nařídit práci přesčas.
U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce, která přesahuje stanovenou týdenní pracovní dobu (tedy nikoliv sjednanou kratší pracovní dobu). Těmto zaměstnancům nicméně nelze práci přesčas nařídit.
Práce přesčas je možné konat pouze výjimečně a zaměstnavatel ji může nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, případně za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 5 zákoníku práce i na dny pracovního klidu.
Zákoník práce stanoví…
