Současní studenti, takzvaná generace Z, přichází do univerzitního prostředí s výrazně odlišnými návyky v učení a zpracování informací než všechny předchozí generace.
Kulatý stůl, který organizovala poradní platforma Vzdělávání 21 Univerzity Karlovy a jehož se zúčastnili jak zástupci studujících, tak odborníci na danou problematiku nejen z UK, se zaměřil na specifika této generace a jejich možný vliv na podobu a obsah vysokoškolského vzdělávání. Diskutovalo se mimo jiné o tom, jak se proměnily způsoby získávání a zpracování informací, jakou roli hrají digitální technologie včetně AI a jak se proměňuje schopnost studentů soustředit se na výuku, respektive konkrétní činnost.
Diskutovali Anežka Tetřevová (manažerka pro vzdělávání platformy Based, studentka FEL ZČU), David Hurný (místopředseda think-tanku Vzdělávání21, člen kolegia rektorky UK pro rozvoj pedagogických kompetencí akademických pracovníků), Kristýna Kolínová (4EU+ Local Office, Evropské centrum UK), Adam Karas (akademický senátor UK, student a vyučující na 1.LF UK) a Jakub Čech (akademický senátor UK, student PF UK).
„Je zajímavé, že studenti, kteří se během výuky na mobil často dívají – a to i navzdory školním zákazům – většinou sami necítí, že by to výrazně ovlivňovalo jejich pozornost. Přesto ale platí, že největší vliv na soustředění mají jiné faktory: například způsob výkladu učitele, typ vyučovaného předmětu, atmosféra ve třídě, chování spolužáků, osobní rozpoložení studenta a také třeba to, v jakou denní dobu se výuka koná,“ říká Klára Zajíčková, analytička agentury STEM, která pro neziskovou organizaci Nekrachni realizovala výzkum (sběr dat proběhl právě před rokem – pozn. red.) o studijních návycích generace Z, v tomto případě konkrétně s žáky a studenty ve věku 11 až 19 let – tedy s generací, která v nejbližších letech nastoupí na vysoké školy.
Tématem výzkumu byla také umělá inteligence a její využití ve výuce i domácí přípravě žáků. „Nějakou obecnou zkušenost s AI měla tehdy dvě pětiny mladších lidí. Samozřejmě velmi závisí na věku – ti starší jsou v tomto ohledu mnohem zkušenější a v případě školy jsou zkušenější středoškoláci. Ukázalo se ale, že mnohem menší je ta zkušenost mezi studenty učilišť,“ popisuje Klára Zajíčková s tím, že do značné míry hraje roli i rodinné zázemí – častěji si mohly AI vyzkoušet děti rodičů vysokoškoláků, nebo alespoň jednoho vysokoškoláka. Stejně tak ti, kteří uvedli, že situace jejich domácnosti je po ekonomické stránce dobrá, měli s AI větší zkušenost. A pak také ti, kteří mají větší tendenci podvádět. Co rozhodně dominuje mezi používanými nástroji, je ChatGPT, potom také aplikace na počítání příkladů, a pak už následují méně časté nástroje.
„Ukázalo se, že výhody AI studenti rozhodně vnímají, ale částečně se k ní umí stavět i kriticky. Většina rozhodně říká, že jim používání těchto nástrojů šetří čas, že tak řeší…
