Kritéria a způsoby hodnocení

2.4.4

Kritéria a způsoby hodnocení

PaedDr. Hana Sedláčková

Pro sjednocení pohledu všech, kdo autoevaluaci provádějí, je třeba mít pro výše uvedené oblasti vypracovaná kritéria. Pomáhají všem zúčastněným vidět jednotlivé jevy objektivně, nejen subjektivním pohledem často sklouzávajícím do obecných závěrů "Líbí se mi..., myslím si že..." apod. Kritérium můžeme také jinak označit jako "měřítko pro srovnání či hledisko při posuzování" (Linhart, 2003, s. 212). Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání hovoří o tom, že "kritéria pro vyhodnocování všech oblastí, které jsou předmětem evaluace, mohou být odvozena z požadavků na předškolní vzdělávání vyjádřených v RVP PV" (RVP PV, 2005, s. 40). Kritérii se také, ale jen velmi obecně, zabývá § 8 vyhlášky č. 15/2005 Sb.

Kritéria - nebo také ukazatele kvality - si musí každá MŠ pracující podle RVP PV vytvořit sama, neboť v rámci metodické pomoci školám zatím nebyla vypracována. Jako inspiraci může využít kritérií, která byla vytvořena pro mateřské školy zařazené do programu MŠPZ. Ta jsou obsažena v evaluačním nástroji - souboru dotazníků nazvaném INDI MŠ (podmínky a procesy) - a jako ukazatele dosaženého vzdělávání (výsledky vzdělávání dětí) v 1. sadě tabulek v knize Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole (Havlínová, 2006).

Jak vyplývá z tabulky uvedené v předchozím textu, lze pro autoevaluaci vytvořit kritéria na základě požadavků současných přístupů ke vzdělávání dětí předškolního věku. V oblasti hodnocení procesů to jsou zejména znaky prožitkového učení (podrobně se jimi zabývá samostatná kapitola č. 3/4), znaky partnerské komunikace učitelky s dítětem, podíl zařazování individuální, skupinové a frontální práce, kvalita plánování učitelek a další.

Kritéria pro hodnocení výsledků vzdělávání mohou vycházet z vývojových stádií dítěte předškolního věku, která jsou uvedena v odborných publikacích např. Langmeiera a Krejčířové (1998), Vágnerové (1999), ale i v Příhodově Ontogenezi lidské psychiky (1964). Pro jejich vytvoření může MŠ využít také očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže) formulované v oblastech vzdělávání uvedených v RVP PV. Kritéria vztahující se k hodnocení úrovně rozvoje dětských kompetencí (oblast výsledků) jsou v současné době připravována také v rámci projektu podpory zdraví v mateřské škole. Jejich tvorba vychází z ukazatelů dosaženého vzdělání obsažených v první sadě tabulek v knize Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole (Havlínová, 2006).

Soubory kritérií uvedené v příkladech 1, 2 a 3 jsou ukázkou možností, jak si MŠ pojmenovává kvalitu, které chce dosáhnout a ke které bude svoji práci vyhodnocovat. Soubory kritérií obsahují popisné výroky o tom, jak lze kvalitu popisovaného jevu spatřit v práci celé MŠ, ve třídě, v práci předškolního pedagoga, ředitele MŠ a v projevech chování dětí. Pro přesnější a přehlednější vyhodnocení je dobré k souborům připojit hodnotící škálu - viz příklad 4. Ta ukáže, kde se škola pohybuje na cestě k dosažení kritériem stanovené kvality. Škálu si škola volí podle svého uvážení. Obvyklé bývají čtyř nebo pětistupňové škály v různých formách.

Pokud si škola hodnotící škálu přidá k souboru kritérií, vytvoří si vlastní nástroj, který bude sjednocovat hodnocení ve škole a poměrně přesně ukazovat, v čem je škola dobrá a s čím má problémy, se kterými je třeba v dalším období pracovat.

Tímto způsobem byl vytvořen evaluační nástroj nazývaný INDI MŠ. Určen je pro potřeby škol, které pracují podle modelového programu Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole. Vznikal postupně na základě zkušeností pedagogů. Je souhrnem evaluačních indikátorů (ukazatelů, kritérií), zpracovaných do podoby dotazníků a slouží k vyhodnocování principů a podmínek podpory zdraví v MŠ. Jeden z dotazníků vyhodnocuje úroveň procesů (plánování, realizaci prožitkového učení a způsob hodnocení). Součástí nástroje je i dotazník pro rodiče a vyhodnocovací tabulky. Každý indikátor je popsán řadou specifických, konkrétně vyjádřených, pozitivně formulovaných položek. Ty jsou členěny podle toho, koho se týkají - dětí, učitelek, ředitelky, MŠ, ZŠ, případně rodičů, školní kuchyně a dalších. Při hodnocení jsou odpovědi zaznamenávány na pětistupňové škále podle toho, jak často se podle hodnotitele jev popsaný v jednotlivé položce v MŠ objevuje.

Školy mají k dispozici také jednoduchý excelový program, který umožňuje rychlé statistické vyhodnocení. Tento komplexní evaluační nástroj je určen především k vyhodnocení činnosti po tříleté realizaci školního kurikula (programu). Zkušenosti MŠ, které s ním pracují, ukazují, že dobře slouží k průběžnému sledování změn ve škole i v kratších úsecích, např. každoročně.

Pro reálnější představu uvádíme v příkladu 5 jeden z dotazníků INDI "Partnerské vztahy s rodiči" a ukázky statistického vyhodnocení, včetně interpretace dosažených výsledků.