1.1.2
Vybrané kapitoly Školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících
JUDr. Hana Poláková
NahoruZákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
Školský zákon je základní právní normou v oblasti školství. S ohledem na jeho časté novelizace je nutno pracovat vždy s platným zněním. Jistě je vhodné znát školský zákon v celém rozsahu, ale zde se dotkneme jen oblastí nezbytně nutných a zaměříme se na zásadní změny v posledních aktualizacích školského zákona.
Pro ředitele mateřské školy je nezbytně nutné se seznámit se zásadami a cíli vzdělávání (§ 2 ŠZ). Pomůže to při výkladu dalších ustanovení zákona. Jedním ze základních dokumentů, podle kterého mateřská škola vzdělává, je školní vzdělávací program. Vzdělávací programy upravují ustanovení § 3 až 5 školského zákona. Pro pochopení právního postavení mateřské školy jsou důležitá ustanovení § 7 až 8a školského zákona, která se zabývají vzdělávací soustavou, školami a školskými zařízeními a jejich právním postavením. Mateřskou školu obvykle zřizuje obec jako příspěvkovou organizaci. Základním dokumentem osvědčujícím vznik organizace je zřizovací listina schvalovaná usnesením zastupitelstva obce spolu s rozhodnutím o zřízení příspěvkové organizace. Zřizovací listina obsahuje mimo jiné hlavní předmět činnosti organizace (organizace vykonává činnost mateřské školy a zařízení školního stravování). Pouze na tyto činnosti (mateřská škola, školní stravování) lze použít státní prostředky na přímé výdaje na vzdělávání a provozní prostředky od zřizovatele. Zřizovací listina může obsahovat i tzv. doplňkovou činnost, která musí být samofinancovatelná. Jedná se o činnost úplatnou, kde platba musí vykrývat věcné i osobní náklady a zisk. Zisk je použit k dalšímu rozvoji organizace.
Z hlediska koncepčnosti práce je nutná znalost Dlouhodobého záměru vzdělávací soustavy České republiky, který vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji. Jejich obsah a proces schvalování upravuje ustanovení § 9 školského zákona, podrobnosti obsahu stanoví prováděcí předpis, kterým je vyhláška č. 15/2005 Sb.
Zvýšenou pozornost si zaslouží vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných. Ustanovení § 16 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, definuje, kdo je dítětem se speciální vzdělávacími potřebami pro účely školského zákona, kdo provádí diagnostiku a jaká jsou opatření k vyrovnání vzdělávacích handicapů. Jasně jsou definovány kompetence školských poradenských zařízení, možnost vzdělávání ve třídách či školách samostatně zřízených pro tyto děti, popřípadě zřízení funkce asistenta pedagoga. Další podrobnosti jsou uvedeny ve vyhlášce č. 27/2016 Sb. a vyhlášce 72/2005 Sb.
Zákon řeší i vzdělávání cizinců, kdy k předškolnímu vzdělávání a ke školským službám mají cizinci přístup za předpokladu, že mají povoleno právo pobytu na dobu delší než 90 dnů (viz § 20 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona). Právo rodičů na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání je upraveno § 21 školského zákona. Jejich povinnost zajistit řádnou docházku do mateřské školy a na vyzvání ředitele mateřské školy se dostavit osobně k projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte stanoví § 22 školského zákona.
Výčet dokumentů, které tvoří dokumentaci škol a školských zařízení nalezne ředitel mateřské školy v ustanovení § 28 školského zákona. Mít v pořádku povinnou dokumentaci je základním předpokladem pro zvládnutí četných kontrol, kterým je organizace vystavena. Mezi dokumentaci mateřské školy patří rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku a o jeho změnách a všechny dokumenty s tím spojené, školní matrika, doklady o přijímání dětí ke vzdělávání, o průběhu vzdělávání a jeho ukončování, školní vzdělávací program, školní řád, záznamy z pedagogických rad, kniha úrazů a záznamy o úrazech dětí, protokoly a záznamy o provedených kontrolách a inspekční zprávy, personální a mzdovou dokumentaci, hospodářskou dokumentaci a účetní evidenci. Na tyto dokumenty vyjmenované ve školském zákoně bude navazovat další dokumentace stanovená zvláštními právními předpisy. Jedná se zejména o organizační řád, který bude vymezovat organizační strukturu mateřské školy, kompetence jednotlivých organizačních útvarů.
Ustanovení § 29 školského zákona řeší bezpečnost a ochranu zdraví ve školách a školských zařízení v podrobnostech upravenou v prováděcí vyhlášce č. 64/2005 Sb. Mezi základní dokumenty školy se řadí školní řád upravený hned v následujícím ustanovení § 30 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona.
Předškolní vzdělávání upravuje školský zákon v ustanoveních § 33 až 35. Ustanovení § 33 školského zákona upravuje cíle předškolního vzdělávání. Ustanovení § 34 školského zákona upravuje organizaci předškolního vzdělávání. Předškolní vzdělávání se organizuje zpravidla pro děti ve věku od 2 do zpravidla 6 let. Do mateřské školy tedy nemůže být přijato dítě mladší 2let. Přijímání dětí mladších 3 let však bude podmíněno podmínkami mateřské školy. Poslední novela školského zákona jasně říká, že dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok. Limitujícím je plnění školního vzdělávacího programu. To předpokládá již určitou rozumovou vyspělost, které určitě děti dvouleté nedosahují. Předškolní vzdělávání je povinné od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte.
Zákon řeší přijímací řízení k předškolnímu vzdělávání. Ředitel mateřské školy se řídí těmito pravidly:
- po dohodě se zřizovatelem stanoví místo, termín a dobu podání žádosti o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání,
- stanoví kritéria přijímacího řízení, přednostně se přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky,
- zveřejní místo, termín a dobu podání žádostí o přijetí k předškolnímu vzdělávání a kritéria přijímacího řízení způsobem v místě obvyklým,
- rozhodne o přijetí k předškolnímu vzdělávání a zveřejní alespoň na dobu 15 dnů seznam přijatých dětí pod přiděleným registračním číslem na místě veřejně přístupném ve škole, nepřijatým dětem doručí do vlastních rukou rozhodnutí o nepřijetí,
- o přijetí dítěte se zdravotním postižením rozhodne na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení, popřípadě také registrujícího lékaře,
- součástí rozhodnutí může být i stanovení zkušebního pobytu dítěte, jehož délka nesmí přesáhnout 3 měsíce.
Jedna z novel školského zákona zavedla institut tzv. "firemní mateřské školy". Je určena pro děti zaměstnanců zřizovatele, popřípadě pro děti zaměstnanců jiného zaměstnavatele. Kritéria přijímacího řízení pro přijetí k předškolnímu vzdělávání do "firemní mateřské školy" stanoví zřizovatel a nemusí respektovat pravidla výše uvedená s výjimkou rozhodovacího procesu podle správního řádu (viz zákon č. 500/2004 Sb. a § 183 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona). Další novela školského zákona pustila do systému předškolního vzdělávání i lesní mateřské školy, které na rozdíl od běžných mateřských škol nevykonávají svou činnost v prostorách, které jsou stavbou. Jinak musí respektovat všechna pravidla jako běžné mateřské školy.
Ministerstvo školství, mládeže tělovýchovy ve snaze umožnit předškolní vzdělávání maximálně možnému počtu dětí zavedlo od 1. ledna 2012 možnost obsadit jedno místo v mateřské škole dvěma dětmi, které docházejí na kratší dobu, než je provoz mateřské školy, a v době hlavních prázdnin obsadit dočasně uvolněné místo dalším dítětem. Počet dětí v daném okamžiku nesmí překročit nejvyšší povolený počet dětí.
Ustanovení § 35 školského zákona vyjmenovává taxativně důvody, pro které může ředitel mateřské školy rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání. Pozor, nevylučuje dítě z mateřské školy. Je nutno přesně používat platnou terminologii. Důvody jsou čtyři a ředitel mateřské školy nemůže použít jiný, než v zákoně…
